Výdaje za léky loni stouply na rekordních 64,6 mld. Kč

Podobně vysoký je i meziroční nárůst finančních výdajů, který je od roku 1995 druhý nejvyšší. V roce 2001 dosáhl nárůst více než 15 procent.

Průměrná cena jednoho balení léčivého přípravku za rok 2005 se zvýšila na 175 Kč ze 169,60 Kč v roce 2004. To představuje nárůst o 3,2 procenta.

Největší objem peněz loni připadl stejně jako v roce 2004 na léčiva kardiovaskulárního systému, na které se vydalo 11,82 miliardy korun. Druhé místo zaujímají léky proti rakovině s výdaji 8,47 miliardy korun. Třetí pozice patří léčivům nervového systému s výdaji zhruba 7,9 miliardy korun. Za léčiva zažívacího traktu a metabolismu se vydalo téměř sedm miliard.

Přirážka lékáren a distributorů do konce loňského roku činila 32 procent, od letošního 2. ledna klesla na návrh ministra zdravotnictví Davida Ratha na 29 procent. Rath tvrdí, že čeští lékárníci mají zisky dost vysoké, a mohou si tedy dovolit jejich pokles, lékárníci mu oponují. Tříprocentní pokles marže podle jejich dřívějšího vyjádření omezí příjmy lékáren o deset až 15 procent a ohrozí existenci čtvrtiny z 2300 lékáren. Kvůli nesouhlasu s Rathovým návrhem proto letos v lednu drželi stávkovou pohotovost.

Státní ústav pro kontrolu léčiv získává údaje sledováním dodávek léčivých přípravků od distributorů do lékáren, dalších zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv. K cenám, které výrobce či dovozce oznámí, ústav připočte maximální možnou přirážku distributora a lékárny, a následně připočte pětiprocentní daň z přidané hodnoty. Výsledné ceny jsou tedy maximální možnou hranicí finančního vyjádření obchodu s léčivy.

Reálné výdaje za léky byly loni podle ústavu nižší asi o 3,5 procenta. Pokud by se vzalo v úvahu, že lékárny a distributoři využívají průměrně jen asi 85 procent maximální marže, činily by skutečné výdaje za léky za loňský rok 62,08 miliardy korun.

Celosvětový prodej léků na předpis loni vzrostl podle dnešní zprávy společnosti IMS Health o sedm procent na 602 miliard dolarů. Tempo růstu tak bylo nejpomalejší od roku 1998. Důvodem byly snahy některých vlád a zdravotních pojišťoven omezit výdaje na zdravotnictví, obavy o bezpečnost některých léků a relativně nízký počet nových léků na trhu.

IMS Health, která je celosvětově vedoucím poskytovatelem informací o vývoji farmaceutického trhu, odhaduje, že v příštích pěti letech světový farmaceutický trh poroste. V průměru by to mělo být o pět až osm procent ročně.