S ohledem na vyšší dovozní cenu bot se dá očekávat i jejich zdražení. Odborníci se však neshodují, jak bude veliké. Maloobchodníci, kteří jsou proti zavedení cel, tvrdí, že cena páru kožených bot by se mohla zvýšit v průměru o deset eur, tedy necelých 300 korun. Zástupci EU ale takový nárůst cen odmítají a odhadují ho zhruba na 1,5 eura, tedy 45 korun.
Dohady o výši zdražení však nejsou jedinou třecí plochou, která ochranářské opatření doprovází. Názor na zavedení cel dělí i politickou scénu. Evropský poslanec Jan Březina (KDU-ČSL) se pozastavuje nad tím, že Evropská komise nezveřejnila výsledky šetření, které údajně dokazují, že Čína a Vietnam své výrobce dotují, a zásadně tak narušují hospodářskou soutěž. "Postup komise tak působí značně netransparentním dojmem a vyvolává podezření, že se jedná o skrytou pomoc nekonkurenceschopným výrobcům obuvi na úkor prodejců a spotřebitelů," sdělil.
Podle europoslankyně Zuzany Roithové, která je ze stejně politické strany jako Březina, jsou cla příliš nízká, a navíc se nevztahují na dětskou a sportovní obuv. EK to omlouvá tím, že zavedení cel na dětskou a sportovní obuv není v zájmu unie, protože clo na dětskou obuv by poškodilo rodiny a sportovní boty se již na starém kontinentě nevyrábějí. Roithová však není jediná, kdo horuje za zavedení cel na dětské botičky. Na její straně stojí i další politici, kteří tvrdí, že dovezené boty jsou nekvalitní a mrzačí dětem nohy.
O tom, že laciný dovoz poškozuje tradiční evropské obuvníky, však nepochybuje nikdo. Své o tom vědí i čeští výrobci. V České republice kvůli levným dovozům v posledních letech výrazně klesla produkce obuvi. Zatímco ještě v roce 2000 se v ČR vyrobilo 13 milionů párů, nyní se roční produkce pohybuje kolem 5,5 milionu párů. Podle prezidenta České obuvnické a kožedělné asociace Petra Kubáta však clo situaci na trhu nevyřeší a bylo by rozumnější znovu zavést minimální dovozní cenu obuvi či kvóty.