Milan Šmíd z Bilančního centra letos v lednu na základě předběžných výsledků o loňské spotřebě zemního plynu uvedl, že nižší prodej souvisí zejména se zvýšením ceny zemního plynu, kterou ovlivňují světové ceny ropy a kurz koruny vůči dolaru. V minulém roce plyn podražil několikrát, naposledy v říjnu zhruba o pětinu.
Pokud totiž ceny jiných energií rostou pomaleji, mohou podle Šmída někteří zákazníci přecházet na tuhá paliva. "Z dalších příčin, které snižují spotřebu plynu, se jedná například o dokonalejší a modernější kotelny, zateplení budov, využívání dvou palivových systémů, úspory energie," podotkl.
Loňská spotřeba zemního plynu podle generálního sekretáře ČPU Josefa Kastla odpovídá stabilizovanému trhu České republiky. "Spotřeba u nás je dlouhodobě ustálená s nepatrnými výkyvy," řekl ČTK. Po přepočtení výsledků na dlouhodobý teplotní normál by podle něj loňská tuzemská spotřeba zemního plynu meziročně stagnovala.
Kastl odhadl, že v následujících letech lze v ČR očekávat stagnaci či mírný nárůst spotřeby zemního plynu o jedno až dvě procenta ročně. Zhruba obdobný vývoj podle něj předpokládají i další evropské státy. "Podle prognóz během následujících 20 let stoupne podíl zemního plynu na spotřebě primárních energií v Evropě z 22 procent na 26 až 29 procent," uvedl.
Například prodej plynu Severočeské plynárenské dosáhl loni podle mluvčího společnosti Pavla Zajíce zhruba stejné úrovně jako předloni. "Očekáváme mírné snížení prodeje v letošním roce, vyšší ceny plynu samozřejmě vyvolávají úsporná opatření a mají vliv na snižování spotřeby," doplnil.
Naopak v pětadvacítce zemí EU se loni podle předběžných údajů a odhadu Eurogasu zvýšila spotřeba zemního plynu meziročně o 1,9 procenta na 492,5 miliardy krychlových metrů. Hlavním motorem vyšší spotřeby v EU je silná poptávka firem z elektrárenského oboru v některých zemích.