ČR ustoupila z požadavku na silnější směrnici o službách

"Usnesení o službách neodpovídá úplně našim původním představám, je to však rozumný kompromis. Buď budeme mít toto, nebo nic," vyložil Paroubek na tiskové konferenci. Za rozumnější prý považoval podřídit se převládajícímu názoru. "Pokud bychom byli trvali na naší představě, odjeli bychom s prázdnýma rukama. Toto je přijatelný konsens," uvedl.

Pětadvacítka zemí se na nejvyšší úrovni usnesla, že směrnice o službách je potřebná pro fungování jednotného vnitřního trhu. Přivítala výsledek hlasování v Evropském parlamentu v únoru a vzala na vědomí záměr Evropské komise připravit novou verzi směrnice založenou na výsledku prvního čtení v parlamentu. Vyslovila se pro rychlé ukončení schvalovacího procesu.

EP původní návrh značně oslabil tím, že z něj vyřadil zásadu země původu, která umožňovala poskytovatelům služeb působit v jiných zemích EU podle jejich domácího práva. Dal také národním úřadům možnost přístup služeb z jiných zemí znemožňovat nebo omezovat poukazem na řadu okolností. Zároveň jim zakázal podniky nebo jednotlivce při poskytování služeb bezdůvodně diskriminovat.

ČR se posléze postavila do čela odporu proti tomuto pojetí a snažila se vytvořit podmínky k tomu, aby při projednávání nového návrhu EK vládami měla větší manévrovací prostor. V tomto smyslu vyzněl Paroubkův středeční dopis rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi i čtvrteční vystoupení místopředsedy vlády Jiřího Havla na summitu. Dnes se proti návrhu usnesení předloženému Rakouskem vyslovily Nizozemsko, Litva a Maďarsko, Česko ho překvapivě podpořilo ve shodě s Německem, Francií a většinou dalších členů.

Volný pohyb služeb patří k základním svobodám, na kterých spočívá vnitřní trh unie. Ve skutečnosti mu členské státy brání řadou administrativních opatření. Evropská komise odhaduje, že kdyby se skutečně otevřel, podnítil by hospodářský růst v EU o dvě procenta a umožnil by vznik desetitisíců pracovních míst.

Řada starých členských zemí se však brání široké liberalizaci, se kterou počítal původní návrh z pera komisaře Fritse Bolkesteina. Předloha se pro levici a odbory včetně českých stala synonymem bezbřehé liberalizace. Podle nejmenovaných zdrojů mělo stanovisko odborů vliv také na českou vládu.

V EP v únoru převládla tendence návrh oslabit a devalvovat. Předseda EK José Barroso se s touto změnou pragmaticky ztotožnil; dospěl k závěru, že je lépe mít jistý malý pokrok, než vyhrocovat napětí lpěním na kontroverzním projektu, který unii rozděluje.

Paroubek také připustil, že se nepodařilo prosadit českou představu o vytvoření Evropského technologického institutu jako pevné struktury, která by mohla sídlit v Brně. "Přijatá varianta virtuálního institutu je pro Česko nejméně příznivá," uvedl s tím, že diskuse není ještě u konce a Praha se bude snažit partnery v EU dál přesvědčovat. Pokud se to nepodaří, bude se usilovat o sídlo jiné instituce nebo agentury EU.

Státníci se dnes v usnesení dohodli, že institut, který má konkurovat špičkovým vzdělávacím střediskům v USA a jinde ve světě, vznikne jako síť vybraných vysokých škol, vědeckých ústavů i podniků a bude podněcovat jejich propojování v oblasti vědy, výzkumu a inovace. Uložili Evropské komisi, aby příslušný návrh předložila do poloviny června.

"Bude to vlajková loď evropského výzkumu. Možná dokonce více než vlajková loď. V červnu bychom měli už znát konkrétní návrhy," řekl Barroso na tiskové konferenci.

Summit EU se vedle zárodku společné energetické politiky EU věnoval vyhodnocování lisabonské strategie orientované na růst konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Shodl se v této oblasti na několika konkrétních ukazatelích - například vytvářet ročně dva miliony pracovních míst, či umožnit absolventům škol najít do půl roku uplatnění. Nebyly však vesměs formulovány jako závazné mety, ale jako čísla, jejichž dosažení je žádoucí. V této podobě s nimi česká delegace souhlasila.

Značná pozornost byla věnována podpoře malých a středních podniků; bylo třeba rozhodnuto usnadnit poskytování státní pomoci. Zatímco dosud musela Evropská komise schvalovat každou státní dotaci ve výši 100.000 eur (asi 2,9 milionu korun), během tří let by se tato částka měla zvýšit až na 200.000 eur. V usnesení se EU dohodla, že do roku 2007 se má doba nezbytná k založení nové firmy zkrátit na týden a že veškeré dokumenty bude možné vyřídit v jednom kontaktním místě.