Státní podpora inovací v podnikání vyžaduje rozsáhlé reformy

Světová banka hostí v Praze ve dnech 28. až 30. března již páté Fórum o znalostní ekonomice, kde se bude hovořit o možnostech, jimiž by mohly státy střední a východní Evropy a střední Asie zlepšit své systémy podpory inovací a zajistit lepší využívání znalostí v soukromém sektoru. Spolupořadateli fóra jsou Ministerstvo financí a místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel.

„Přijímání a využívání výsledků výzkumu a vývoje v ekonomice je klíčem k dosažení trvalého a dlouhodobého hospodářského růstu v oblasti východní Evropy a střední Asie,“ uvedl Shigeo Katsu, viceprezident Světové banky pro region Evropy a střední Asie. „Toho lze dosáhnout jen tehdy, vytvoří-li se motivační systémy, které zajistí spolupráci vědců a podniků směřující ke zvyšování celkové konkurenceschopnosti a tvorbě kvalitních pracovních míst.“

Nová zpráva Světové banky s názvem Veřejná podpora inovací v podnikatelské sféře (http://www.worldbank.org/eca/kestudy) analyzuje různé finanční nástroje, které mají evropské a středoasijské země k dispozici pro podporu inovací, a doporučuje soubor reforem nezbytných pro jejich účinné uplatnění.

Dokud nebudou univerzity a výzkumné instituce široce spolupracovat se soukromým sektorem, budou mít státy střední a východní Evropy a středoasijské státy velmi těžkou úlohu při přeměně potenciálních výhod plynoucích z poměrně velkého počtu vědeckých a výzkumných pracovníků a z nedávné doby zděděné vysoké úrovně vzdělávání na ekonomicky přínosné inovace.

Průměrné výdaje na výzkum a vývoj v zemích střední a východní Evropy a střední Asie nedosahují v současné době ani jednoho procenta HDP, tedy hodně pod úrovní tří procent, kterou si jako svůj cíl vytkla Evropská unie. Dvě třetiny těchto výdajů jsou navíc financovány z veřejných rozpočtů, zatímco v západní Evropě pochází 65 – 70 % zdrojů na výzkum a vývoj ze soukromého sektoru. Podle zprávy Světové banky není pravděpodobné, že by zvyšování výdajů věci nějak pomohlo, dokud nezačne hrát větší roli soukromý sektor.

„Veřejné finance jsou omezené a proto by se měly používat k podpoře výzkumu jen tehdy, existují-li podmínky zajišťující, že to přinese výsledky,“ říká vedoucí kolektivu autorů zprávy Itzhak Goldberg.

Mezi tyto podmínky patří stimuly podporující spolupráci mezi výzkumem a soukromým sektorem, ale i široký přístup veřejnosti k počítačům a internetu. Nutná je rovněž platná zákonná norma, uvádí I. Goldberg. To samé platí o účinném uplatňování pravidel na ochranu práv z duševního vlastnictví a cíleném boji proti korupci.

Studie hodnotí státy střední a východní Evropy a středoasijské státy podle jejich schopnosti účinně investovat do inovací (viz tabulka). Index úrovně znalostní ekonomiky (KEI) Institutu Světové banky by měl státům pomoci při určování, které reformy je nutné uskutečnit před zvýšením státních investic do podpory inovací. I když v regionu existují značné rozdíly, podle zprávy většina zemí potřebuje spíše než další státní dotace reformu vzdělávání, modernizaci informační infrastruktury a kvalitnější ekonomické stimuly.

Zatímco nové členské státy EU si vedou poměrně dobře, umístění kandidátských zemí naznačuje mnoho slabých míst. Například Rumunsko je celkově na 12. místě, ale co se týče vzdělávání, zaujímá díky nízkým veřejným výdajům až 20. pozici. Turecko, které má srovnatelnou výši HDP na obyvatele jako Litva a Slovenská republika, je v pořadí indexu KEI až za těmito státy, protože má nízké hodnocení průměrné délky školní docházky a matematických znalostí.

Toto jsou hlavní témata, která se objeví v diskusi 27 vládních delegací na pražském fóru. Mezi účastníky najdeme představitele ministerstev školství, financí, vědy, průmyslu a obchodu a zástupce firem zabývajících se vývojem inovačních technologií, výzkumných týmů, nevládních organizací a řady partnerských mezinárodních organizací, jako je Britská rada, Evropská unie, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a řada místních institucí České republiky.