"Všichni tito poplatníci obdrží od České televize výzvu, aby doložili, že televizor nemají, anebo aby se k platbě v souladu se zákonem přihlásili," sdělil mluvčí ČT Martin Krafl. Z porovnání databází těchto veřejnoprávních médií vyplynulo, že ČT registruje o půl milionu plátců více než ČRo, celkem jich je 3,2 milionu.
Český rozhlas pak osloví domácnosti, které zatím za rádio neplatí, ačkoli za televizor ano. "To se uskuteční na konci dubna a začátku května, kdy spustíme masivní kampaň na neplatiče," řekl mluvčí Českého rozhlasu Ladislav Pavlík.
Česká televize se již delší dobu zaměřuje na domácnosti, které za vlastnictví televizního přijímače neplatí. Do loňského roku počet koncesionářů ČT stále klesal, a to i o desítky tisíc ročně. Televize proto loni na jaře zahájila velkou kampaň a zároveň prodala nedoplatky koncesionářů soukromé vymahačské firmě za sto procent hodnoty plus úroky ke dni převzetí; od smlouvy ale nakonec na podzim ustoupila.
ČT loni rozeslala přes půlmilionu výzev. Způsob, jakým ČT postupovala, se ale setkal i s kritikou, například pro tón dopisu, kterým ČT dlužníkům oznamovala jejich dluh, nebo kvůli tomu, že se obrátila i na lidi, kteří prokazatelně za poplatky nedlužili.
"V průběhu roku 2005 vzrostl počet poplatníků České televize o cca 177 tisíc, a to zejména vlivem aktivního vymáhání dluhů z poplatků a několikaměsíční kampaně Normální je platit včas," uvedl Krafl. To při současném stokorunovém poplatku za měsíc znamená příjem přes 200 milionů korun ročně.
Lidé, kteří svůj televizor nepřihlásí do databáze a nemají ze zákona úlevu, riskují, že v případě odhalení zaplatí kromě dlužných poplatků i pokutu 10.000 korun.
Televizní poplatek činí od loňského října na základě novely zákona o poplatcích stokorunu měsíčně, což je o 25 korun více než do té doby. Do roku 2008 se poplatek zvýší na 135 korun, zároveň však ČT přijde téměř o veškerou reklamu ve svém vysílání. Novela jednorázově zvýšila i poplatky za rozhlas, a to o osm korun na 45 Kč měsíčně. Poplatky jsou hlavním zdrojem financování obou těchto veřejnoprávních médií.