Podle Paroubka k dosažení průměrné životní úrovně EU je ovšem třeba omezit nebo eliminovat některé slabé stránky české ekonomiky. Mezi ně podle Paroubka patří například strukturální nezaměstnanost, vysoký podíl výroby s nízkou přidanou hodnotou, nízké výdaje na výzkum a vývoj, nízká mobilita pracovních sil nebo nedostatečná dopravní síť.
Naopak úspěšně Paroubek hodnotí makroekonomickou stabilitu ČR, relativně rychlý hospodářský růst v porovnání se státy EU, významný podíl malých a středních podniků na růstu HDP a zaměstnanosti nebo konsolidaci bankovního sektoru. "Tyto silné stránky české ekonomiky budeme nadále posilovat," uvedl Paroubek.
Podle dřívějšího prohlášení analytika PPF Pavla Kohouta není možné průměrné životní úrovně EU dosáhnout do sedmi let za politiky současné vlády. "Znamenalo by to, že by česká ekonomika rostla asi o 4,2 procentního bodu rychleji než průměr EU. To není vyloučené, protože přebujelé sociální státy jako Německo rostou hlemýždím tempem," uvedl. Česká republika by ovšem musela trvale růst šestiprocentním tempem.