Daňové náklady na práci u svobodných bezdětných zaměstnanců, kteří pobírají průměrnou mzdu, se v České republice v letech 2000 až 2005 zvýšily na 43,8 ze 42,7 procenta celkových nákladů. Více to bylo v osmi ze třiceti zemí OECD. Rekord drží Belgie s 55,1 procenta. Na Slovensku to bylo loni 38,3 procenta, zatímco v roce 2000 ještě 41,8 procenta. V celé OECD klesl v tomto období tento ukazatel na 37,3 ze 37,9 procenta.
U svobodných bezdětných, kteří pobírají jen dvě třetiny průměrné mzdy, se Česká republika ocitá na sedmém místě se 42,1 procenta (v roce 2000 to bylo 41,4 procenta). Největší zatížení zaznamenává opět Belgie - 49,4 procenta. Slovensko je spolu s Francií a Maďarskem mezi zeměmi, kde tento ukazatel v posledních pěti letech nejvíce klesl - na 35,3 ze 40,6 procenta. Průměr OECD byl loni 33,7, zatímco pět let předtím 34,4 procenta.
Výrazněji, na 27,1 ze 22,7 procenta, stouply v České republice v minulých pěti letech daňové náklady na práci u rodin se dvěma dětmi žijících z jednoho průměrného platu. Přesto je ČR v tomto ohledu až na 17. místě ze třiceti zemí OECD, kde šel ale vývoj opačně - na 27,7 z 28,4 procenta. Slovensko v tomto období toto zatížení snížilo na 23,2 ze 30,5 procenta. Na první příčce je Turecko se 42,7 procenta.
OECD ve zprávě uvádí, že ve většině členských zemí se v posledních letech daňové zatížení práce snížilo, částečně s cílem dostat do řad aktivního obyvatelstva více lidí, a tak kompenzovat důsledky stárnutí populace na výrobu a tvorbu národního bohatství. Rozsah tohoto snížení však byl limitován nutností zachovat dostatečnou úroveň veřejných příjmů.