Revidovaný návrh směrnice o službách se opírá o postoj EP

"Členské státy budou respektovat právo poskytovatelů služeb poskytovat služby v jiném členském státu než v tom, ve kterém mají své sídlo," zní klíčový článek návrhu, který je ještě předmětem jednání uvnitř EK. Další říká: "Členský stát, ve kterém je služba poskytována, zajistí na svém území svobodný přístup a svobodný výkon této činnosti." Úřady nesmějí omezovat tuto zásadu žádnými požadavky, které by byly diskriminační, zbytné a nepřiměřené.

Podstatná část padesátistránkové normy je pak věnována výčtu aktivit, na které se směrnice nebude vztahovat. Jsou mezi nimi veřejně prospěšné služby, zdravotnictví, bezpečnostní služby, doprava, energetika, hazardní hry a loterie, finanční služby, sociální bydlení, audiovizuální služby. Komise však nesouhlasí s tím, aby se liberalizace netýkala také veškerých právních služeb.

Bude ovšem platit pro řadu dalších aktivit jako stavebnictví, úklidové práce, pečovatelské služby, opravy všeho druhu, na holiče, instalatéry, kominíky, malíře pokojů, projektanty či překladatele.

V podstatě nic se nemění na zákazu omezovat poskytování služeb požadavkem, aby poskytovatel měl na území druhého státu provozovnu, aby se musel registrovat u profesní organizace, aby měl zvláštní průkaz potvrzující jeho profesi, aby si nebudoval nezbytné sklady nebo nezřizoval kanceláře. Na druhé straně se národním úřadům dává možnost počínání cizích firem nebo jednotlivců omezit poukazem na veřejnou politiku, veřejnou bezpečnost, ochranu životního prostředí a veřejné zdraví.

Česká republika ve shodě s dalšími novými, ale i několika starými členy EU považuje takto pojatou svobodu za restriktivní. Podle velvyslance při EU Jana Kohouta nehodlá složit ruce do klína. "Při jednání v Radě EU budeme usilovat o to, aby okruh služeb, na které se směrnice nevztahuje, byl co nejužší a co nejpřesněji definován, tedy aby národní úřady neměly možnost díky obecným formulacím přístup služeb zakazovat," řekl. Dodal ovšem, že v tomto stádiu je již zbytečné se snažit do textu vrátit původní koncept zásady země původu.

Premiér Jiří Paroubek minulý týden na summitu EU souhlasil s usnesením, které podporuje stanovisko EP. Vysvětlil to tím, že je lépe mít malý pokrok než žádný. Odborníci v Bruselu se shodují v tom, že v této kompromisní podobě může zákon projít jak při hlasování ministrů v Radě EU, tak v Evropském parlamentu, a to relativně rychle. Po pěti letech od vstupu v platnost má být jeho fungování vyhodnoceno.

"Komise nezpochybnila základní kompromis, kterého bylo v parlamentu dosaženo. Nevidím už žádnou podstatnou politickou překážku," uvedl po přečtení návrhu EK zpravodaj EP pro tuto otázku, britský konzervativec Malcolm Harbour.

EK v úterý schválí také právní návod pro členské státy, ve kterém je upozorní, že nesmějí administrativními opatřeními bránit dočasnému vysílání pracovníků za účelem výkonu služeb, například stavebních prací, do jiné země EU. Komisař Vladimír Špidla podle zdrojů v EK v dokumentu vyloží, jaké byrokratické překážky jsou a jaké nejsou přípustné, a upozorní, že státy, které praktikují nepřípustné bariéry, lze žalovat u Evropského soudního dvora.

Služby vytvářejí v EU 70 procent bohatství a zaměstnávají přes 60 procent lidí. Jejich volný pohyb na jednotném vnitřním trhu EU má podle názoru komise značný potenciál, může podnítit hospodářský růst a zaměstnanost.