Bernard: Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi

Dobrý den. Jak vůbec člověk dostane nápad otevřít pivovar?
Po revoluci jsem se rozhodl, že začnu podnikat. To byl první impuls. Nebyl jsem hned rozhodnut, že otevřu pivovar. Pak jsem se seznámil se svým současným společníkem Ing. Vávrou, který byl v té době podsládkem v Ostravě. V Humpolci se dražil pivovar v aukci malé privatizace a kolega Vávra odtud pocházel. Proto právě pivovar v Humpolci.

Z předešlé odpovědi vyplynulo, že vy nepocházíte z Humpolce. Z jaké části republiky jste se do Humpolce přestěhoval?
Já jsem původem z Háje ve Slezsku.

Takže na začátku to pro vás byl krok do neznáma. Ať už v oblasti pivovarnictví, nebo v tom, že jste se musel přestěhovat. To určitě chtělo hodně odvahy?
Nebo hlouposti.

Každopádně se vám to vyplatilo. Vy jste také byl zakladatelem Svazu malých pivovarů a dlouholetým předsedou. Jste také znám jako hlavní tvůrce myšlenky snížené spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. Jak vzpomínáte na toto období?
Bylo to období od roku 1993 do roku 1995. Myslím tím období od myšlenky založit svaz a sdružit tím malé pivovary do okamžiku, kdy se mi podařilo prosadit tuto daňovou úlevu. Ta se prosadila do zákona o spotřební dani koncem roku 1994 a začala platit tuším v červenci roku 1995. Na toto období vzpomínám velice rád. Jednak si myslím, že mám jisté schopnosti přesvědčovat lidi, a tenkrát se mi to potvrdilo, protože situace vypadala úplně beznadějně. Byl to čistý lobbing. Nebyla tam žádná zákulisní jednání, žádné úplatky. Abych mohl tuto myšlenku prosadit, musel jsem mít za koho jednat, a proto jsem založil svaz.

Můžete nám trochu přiblížit celý proces?
Svůj nápad jsem nejprve začal prosazovat u pana Bělohrádka, který byl předsedou Antimonopolního úřadu. Ten to ovšem jednoznačně odmítl. Pak jsem jednal s panem ministrem zemědělství Luxem, který sice sliboval, ale nic neudělal. Nakonec jsem se spojil s tehdejším ministrem financí Kočárníkem, který moji myšlenku pochopil, ale byl za to tvrdě kritizován.

Naštěstí pouze u úvahy nezůstalo...
Nakonec se podařilo prosadit nižší daně díky lobbingu v Parlamentu. Tehdy jsem se snažil přesvědčit pravicové poslance tehdejší vládní koalice, že by byla škoda, kdyby malé pivovary zanikly. Návrh jsme implementovali přímo do zákona o spotřební dani. Ani jsme to nemuseli přilepit k nějakému nesmyslnému zákonu, jak se to děje v současné době. Takovou perličkou byla naše taktika. V tehdejší opozici byla strana Levý blok, ve které působil celkem schopný ekonom, který podal danou úpravu. Kdyby tak učinil kdokoliv z koalice, neprošla by, protože opozice by byla proti. Takto byla pro celá opozice a ve vládní koalici se našlo dost lidí, které jsem přesvědčil já, nebo se pak přesvědčovali mezi sebou navzájem.

 A jak jste na daný nápad vůbec přišel? Co stálo za myšlenkou jiného daňového zatížení?
Jednalo se především o záchranu všech těch malých pivovarů, který jsou tady od středověku. Česká republika, společně s Bavorskem, je kolébkou pivovarnictví. Přitom proslavenost českého piva nevznikla existencí jednoho velkého pivovaru, ale plzeňským spodně kvašeným pivem a stovkami malých pivovarů. Po revoluci pak nastala situace, kdy volný trh tyto malé pivovary ohrožoval. Myšlenka byla, vzít si příklad z Německa, kde v současnosti působí asi tisícovka malých pivovarů. Zde daňová diferenciace trvá už sto let a jenom díky ní stále působí na trhu tolik pivovarů. A právě i v Čechách díky této zákonné úpravě v současné době přežívá něco nad 30 průmyslových malých nezávislých pivovarů, nepočítáme-li restaurační pivovary, které jsou v podstatě koníčkem svých majitelů. Cena piva je České republice dost nízká. Kupujete technologie za evropské ceny a prodáváte pivo za ceny české. Proto mikropivovary vnímám jako potřebnou turistickou atrakci.

Jaká čeká budoucnost malé nezávislé pivovary?
Podmínky na trhu posledních 11, 12 let jsou velice složité. Solventní pivovary neustále zvyšují finanční nabídky, kterým malé pivovary jen stěží mohou konkurovat. Není dobré, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí skupině, která má více než 50 procent trhu, stanovovat smluvně minimální odběr piva.

A jak bojujete proti těmto silným konkurentům?
Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi. Naše cesta je cestou inovace. Chuťová zajímavost, kvalita piva, lahve s patentními uzávěry – to je ta naše vlastní cesta. Pod tímto názvem (tj. Vlastní cestou) také vydáváme náš magazín. Organizujeme soutěž Top 100 Gastro, jejím cílem je zlepšit kvalitu piva v restauracích. Mnohé restaurace se nestarají o pivo tak jak by měly. Nechávají pivo v trubkách, které tím ztrácí na své kvalitě a nejhorší je, že toto pivo dokonce pak točí svým zákazníkům. Jedná se při nejmenším o velice neprofesionální jednání.

Čím je charakteristické pivo Bernard?
Pivo musí být chuťově zajímavé. Děláme poctivý český ležák. Určitě se nám to vyplatí. Nejlepším důkazem jsou reakce spotřebitelů. Denně nám chodí dopisy či emaily od spokojených zákazníků.

Znáte pojem „pivní lokální patriotismus“? Myslíte si, že se zakládá na pravdě? Preferují lidé opravdu místní piva?
Myslím, že ano. Lidé, kteří pivo pijí často, mají sklony k pivní setrvačnosti. Při časté konzumaci si zvyknou na chuť včetně vad „svého“ piva. Proto i do budoucna upřednostňují tuto chuť. Tento trend je však značně potřen velkými pivovary. Díky masivní reklamě a prosazováním se do místních restaurací se průměrný produkt dostává do povědomí spotřebitelů a tvoří tak standard.

V loňském roce vývoz piva stoupl o 17 %. Vyvážíte také? Na jaké trhy se soustřeďujete?
V České republice máme největší obchodní tým. Obdobná situace je i na Slovensku. Je to ovšem finančně náročné. Slovensko ale považujeme za takový „poloexport“. Na tento trh jsme se znovu vrátili před dvěma lety. Dříve tomu bránily velice významné bariéry dovozu. Nyní ale zde prodáváme až 8 % produkce. Z ostatních států se soustředíme na Evropu. Velice zajímavý je pro nás ruský trh, na kterém jsou příznivé podmínky. Postupně také oslovujeme další země. Snažíme se rozšiřovat exportní týmy v Řecku, Anglii, Německu nebo Dánsku. Takovou zajímavostí je Austrálie. Začínáme rozvíjet export v USA. Už máme seriózního importéra, americký trh je však velice administrativně náročný.

Mluví se o předpokládaném zvýšení cen piva. Plánujete také zdražovat v letošním roce?
Ceny piva se budou zvyšovat především z důvodu růstu cen vstupů. Největším viníkem je nyní drahá energie. Udivuje mě, že ČEZ, i přesto, že se jedná o jednu z nejziskovějších společností, neustále zvyšuje ceny svých služeb.

A kolik si myslíte, že je český pivař ochotný respektovat rostoucí cenu piva?
Největší světovou spotřebu piva v ČR určitě podporuje jeho poměrně nízká cena. Pokud by ceny piva rostly podobně pomalu či pouze mírně nad inflaci, s poptávkou nebude problém, v této branži si nikdo nedovolí zvyšovat ceny skokově. Velkou hrozbou do budoucna by mohlo být zrušení systému vratných lahví.

A co alternativní obaly?
Jedná se o podřadné obaly, které nesedí pivu. Ani plech ani PET lahve nejsou vhodné pro udržení kvality piva. Jedině obaly PEN splňují nároky na trvanlivost, ale jedná se o velice drahý obalový materiál.

Jaký sortiment v současné době nabízíte? Připravujete nějaké novinky?
Nyní nabízíme sedm druhů piv. Nově začínáme nabízet polotmavý Jantarový ležák  s přídavkem jemných kvasinek. Celkově tři piva točíme do lahví s patentním uzávěrem, ve kterých probíhá sekundární dokvašení. V současnosti také připravujeme zavedení na trh bezalkoholního piva Bernard Free.

Nakonec by mě ještě zajímalo, zda také pijete pivo?
Ano, jsem pivař. Pokud si chci pochutnat dám si vlastní pivo, ale nevyhýbám se ani konkurenčním výrobkům u kterých hlavně vnímám jak na mě tyto piva působí. V zahraničí dávám přednost pšeničním pivům, která jsou pro mě chuťově zajímavější.

Děkuji za rozhovor, Nadja Fehimovič

Ing. Stanislav Bernard se narodil před 50 lety v Opavě, kde také vystudoval gymnázium. Po střední škole nastoupil na VŠDS v Žilině, kterou v roce 1980 úspěšně ukončil. Spolumajitelem Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci se stal koncem roku 1991. K jeho zásluhám patří i založení Českého svazu malých pivovarů, kterému předsedal až do roku 1999.  O rok později mu byl udělen titul Pivovarská osobnost století, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary.