Ohlédnutí za legislativní aktivitou PK KSČM v sociálních a zdravotních zákonech ve volebním období 2002 - 2006

Na úseku zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví předložilo 14 novel a 15 nových zákonů a úmluv. Z tohoto počtu vyšlo dosud 18 zákonů ve Sbírce zákonů, 3 byly zamítnuty, 1 vzat zpět, 6 je v tuto chvíli v tzv. legislativním procesu a 2 už nebudou doprojednány.

Jde o zákon o zdravotní péči upravující druhy a formy zdravotní péče a o zákon o zdravotnických zařízeních a veřejných službách ve zdravotnictví upravující druhy zdravotnických zařízení a podmínky jejich provozování a dále veřejné služby a správu. Tyto zákony byly připraveny exministryní doc. Emmerovou a PK KSČM je podporoval.

Poslaneckých návrhů bylo ve výboru projednáváno 7, z nichž zatím vyšly ve Sbírce 2. Z pohledu PK KSČM je nyní důležité, aby bylo v PS přehlasováno veto Senátu, případně i prezidenta ke sněmovnímu tisku č. 810, což je návrh zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, který jsme předložili s kolegy z ČSSD.

Našim cílem bylo spolupracovat na vytvoření páteřní sítě a kategorizaci veřejných zdravotnických zařízení a na průhlednosti a stabilizaci veřejných financí ve zdravotnictví. Máme za to, že celý zdravotní systém potřebuje více průzračnosti a pořádku, aby se vyjevily černé díry, kudy zbytečně odtékají potřebné společné finanční zdroje. Že se některým tento přístup nelíbí,  je zřejmé a dává to hlasitě najevo.

Konstatuji, že dle mého názoru jde některým představitelům zdravotnických organizací především o zajištění svého podílu na veřejných zdrojích a jeho zvyšování např. prostřednictvím zvyšování spoluúčasti pacientů. Až v druhé řadě je tento problém přenesen do politické roviny a nevybíraného až lživého předvolebního boje.

Je snad specifikou českých poměrů, že nejhlasitěji se ozývají ti, jejichž postavení ve společnosti není nejhorší,  a tito si berou za rukojmí právě ty, kteří by měli svůj postoj nahlas, masově a organizovaně veřejně projevit.

Na úseku sociální politiky a zaměstnanosti předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí 21 novel a 18 nových zákonů a úmluv. Rovněž neberu v úvahu doprovodné zákony a státní rozpočet. Z toho dosud vyšlo ve Sbírce 20 nových zákonů, 3 byly zamítnuty, 2 vzaty zpět a 14 je ještě v legislativním procesu. Již jsme si pomalu zvykli, že mimo tři čtení v PS hlasujeme ještě o vetech Senátu a nezřídka i prezidenta.

Poslaneckých návrhů bylo ve výboru projednáno 16, z nichž vyšlo ve Sbírce dosud 10. Z pohledu PK KSČM je úspěchem, že již nabyl platnosti náš návrh zákona, který novelizoval zákon o zaměstnanosti ve smyslu státní podpory zaměstnavatelů při zaměstnávání absolventů škol (k mé lítosti je však tato skutečnost médii a tedy i veřejností dosti pomíjena). Doufám, že obdobný úspěch ještě zaznamenáme u našich návrhů, které řeší spravedlivější valorizaci důchodů a nerovnoprávné postavení tzv. slovenských důchodů pobíraných českými občany.

PK KSČM podpořil všechny pozměňovací návrhy, které byly ve prospěch sociálně slabších občanů a nebo podpoří zvýšení porodnosti a vylepší tak demografickou situaci. Nesouhlasili jsme s omezováním dávek státní sociální podpory (např. zrušení příspěvku na dopravu), se zhoršováním podmínek pro občany v důchodovém a nemocenském pojištění v rámci tzv. balíčkových reforem, kde nebyly naše návrhy akceptovány.

Zodpovědně a aktivně jsme přistoupili při ostatních reformách sociálního zákonodárství.
• U zákoníku práce a zákonu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jsme dbali na to, aby se nezhoršila právní ochrana pracujících a reagovali jsme i na názory odborů.
• U zákona o existenčním a životním minimu jsme iniciovali zvýšení základní částky z 2.880 na 3.126 Kč.
• U zákona o pomoci v hmotné nouzi jsme respektovali snahu zamezit zneužívání sociálních systémů a iniciovali jsme ochranu invalidů a seniorů.
• U zákona o sociálních službách jsme respektovali přání různých organizací a kladně jsme hodnotili to, že peníze jdou přímo k potřebným,  a iniciovali jsme zvýšení hranice nejnižší podpory z 1.500 na 2.000 Kč (máme jen obavu, aby konkurence poskytovatelů a reklamní boj na trhu o potřebného nebyly nakonec na úkor kvality služeb).
• U zákona o nemocenském pojištění jsme iniciovali zabránění další redukci – snížení dávek a posílení zásluhovosti s udržením solidarity.
• U zákona o úrazovém pojištění jsme podpořili jeho návrat do sociálního pojištění spravovaného ČSSZ a iniciovali nesnižování základních náhrad.
• Nepodpořili jsme další legislativní proces, který by přispěl k oslabení státního pilíře důchodového systému a k dalšímu zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Je zásluhou KSČM, že tento proces nebyl dosud zahájen (tato zásluha KSČM  byla též hrubě opomíjena naprostou většinou sdělovacích prostředků).

Problémem celého sociálního a zdravotního systému je jeho financování v budoucnu. Politické strany se předhánějí, kdo více sníží daně, o kolik kdo sníží odvody do pojistných systémů a dokonce, na jak velké částce se tzv. zastropují tyto odvody tak, aby vícepříjmoví občané snížili svůj podíl v solidárních systémech.

KSČM nesouhlasí se snižováním solidarity a s pasivní sociální politikou, která řeší jen přidělování a reálné snižování různých sociálních dávek. Jediná cesta k úspěchu je aktivní politika, která povede k stabilnímu ekonomickému růstu a růstu zaměstnanosti a solidní odměně za práci. Tak stát ušetří na mandatorních sociálních dávkách a získá na straně příjmů nové daně,  současně se zvýší  kupní síla obyvatel a celkovým efektem bude pak uvolnění státních prostředků na podporu různých jiných programů a celková spokojenost obyvatelstva.

Příklad:
1 zaměstnaný, při hrubé mzdě 12.000 Kč představuje odvod do systému sociálního a zdravotního zabezpečení ročně 62.000 Kč. U 100.000 zaměstnaných už jde o 6,2 miliardy Kč a u 300.000 zaměstnaných o 18,6 mld. Kč + daně.

Přitom víme, že stát vynakládá na pasivní politiku zaměstnanosti, tedy na podpory nezaměstnaným na 1 nezaměstnaného přes 180.000 Kč ročně, což činí u 100.000 nezaměstnaných 18 miliard Kč a u 300.000 nezaměstnaných již 54 miliard Kč!

Proto KSČM považuje za určující řešení nezaměstnanosti. Máme za to, že je nezbytné zahájit za účasti všech relevantních subjektů Celonárodní program zaměstnanosti s cílem vytvořit dlouhodobě 300.000 nových pracovních míst tak,  jak bylo projednáváno ve Výkonném výboru i ÚV KSČM.

Chápejme tedy tato slova jako výzvu ke spolupráci na Celonárodním programu zaměstnanosti se všemi stranami, které jsou či budou v PS.