Deficit veřejných financí klesl na 2,59 pct HDP

Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit tři procenta HDP. Předběžný odhad ministerstva financí pro loňský rok byl 2,8 procenta HDP.

Podle Pavla Sobíška z HVB Bank je pokles deficitu veřejných financí na první pohled dobrou zprávou. Tak skvělý se ale podle něj již nezdá ve světle šestiprocentního růstu HDP. "Pokud vyjdeme z úvahy, že zrychlení růstu HDP o jeden procentní bod přináší zvýšení celkových příjmů veřejných rozpočtů rovněž o jeden procentní bod, pak by při udržitelném růstu HDP o čtyři zůstal deficit veřejných financí loni nadlimitní, kolem 3,3 procent HDP," uvedl.

Ministr financí Bohuslav Sobotka v lednu odhadl, že by snižování deficitu mohlo pokračovat i letos. Česká národní banka podle inflační prognózy v únoru očekává, že by měl v tomto roce deficit veřejných financí činit 2,2 procenta.

Letos schválené zvýšení sociálních výdajů podle Sobíška stav veřejných financí ovšem opět zhorší a strukturální výši deficitu tak lze do budoucna odhadnout na čtyři procenta HDP. "Pokud bude deficit v některém roce nižší, bude to zásluhou příznivé fáze cyklu ekonomiky. Téma fiskální reformy bude nutné po volbách opět oživit," dodal.

Celkový veřejný dluh, který je tvořen dluhem centrální vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k HDP tak podle dnešních čísel z ČSÚ poklesl na 30,49 procenta z 30,65 procenta v roce 2004. Celkový dluh státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP .

Hrubý domácí produkt činil loni 2,956 bilionu korun proti 2,790 bilionu Kč v roce 2004.