EK v prvním sdělení nevysvětlila, co přesně které zemi vyčítá. Uvedla jen, že harmonizace práva v této oblasti je tak nesourodá a roztříštěná, že skutečně ohrožuje vznik jednotného trhu s energiemi, který EU potřebuje. Sdělila, že při zkoumání národního práva věnuje pozornost jak liteře, tak duchu příslušných směrnic.
Podle komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse jsou tyto dopisy členským státům znamením, že EK bere vážně svou roli strážce legislativy EU a skutečně zamýšlí vylepšit vnitřní trh EU otevřením energetických trhů. "Směrnice musí být převedeny do národního práva a aplikovány plně a rychle, pokud nám jde o to, abychom v Evropě dosáhli vysokého růstu a konkurenceschopnosti," uvedl komisař v prohlášení.
Komisi zvláště zajímá, do jaké míry byl trh ve které zemi otevřen, jakou skutečnou možnost mají odběratelé si vybrat mezi dodavateli elektřiny a plynu, zda noví dodavatelé mají skutečně volný přístup na trh a zda na stav věcí dohlížejí silní nezávislí regulátoři. Zkoumá také, zda jsou ošetřeny zájmy spotřebitelů a zda zákony pamatují na základní právo být připojen k elektrické síti.
Česká republika se ocitla ve společnosti Polska, Itálie a Británie na pranýři také za to, že komisi neohlásila, jakého pokroku dosáhla při využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny. Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko byly kritizovány za nedostatečná opatření ve prospěch obnovitelných energetických zdrojů.
Ve všech českých a slovenských případech jde o upozornění, tedy první stupeň procedury pro porušení práva. Pokud obviněná země do dvou měsíců nezjedná nápravu a nesdělí to komisi, může se dočkat druhého stupně, tzv. odůvodněného stanoviska (varování). Pokračuje-li i tehdy v porušování práva, lze ji po dalších dvou měsících žalovat u Evropského soudního dvora. V praxi bývají ovšem časové úseky mezi jednotlivými kroky EK podstatně delší.