Skřivánek: Zbavíme Česko věčných začátečníků

Nejprve se podívejme do historie. Kdy se datují prvopočátky Vašeho působení v oblasti jazykových služeb?
První zakázku v oblasti jazykových služeb jsem vyřizoval v roce 1992, vznik společnost Skřivánek se datuje od roku 1994.

Co Vás přivedlo na dráhu překladatele a tlumočníka?
Byl jsem ve správném čase na správném místě, ale zcela náhodou. Jeden můj kamarád mi nabídl, abych překládal a tlumočil pro různé jazykové agentury.  

A co Vaše začátky? Co třeba konkurence v této oblasti?
Na počátku 90. let byl obor jazykových služeb v tehdejším Československu ještě v plenkách. Konkurence ale samozřejmě existovala a bylo potřeba se odlišit. Vsadili jsme proto na expresní překlady, které stávající agentury standardně nenabízely. Strategie se ukázala jako správná, záhy jsme získali první velkou zakázku od významného zahraničního investora.
Samotná překladatelská činnost ale v té době nepřinášela příliš vysoké zisky. Věnoval jsem se proto také tlumočení, které bylo lukrativnější. Ačkoliv jsem neměl žádné zkušenosti, první zakázka, kterou jsem získal, dopadla skvěle. Jednalo se o tlumočení „na živo“ v celostátním televizním vysílání. Uvědomoval jsem si svoji nedostatečnou praxi, přišel jsem proto do televize o tři hodiny dříve, před začátkem pořadu jsem se setkal s osobou, pro kterou jsem měl tlumočit, a předem se podrobně vyptal na celý rozhovor. Celý rozhovor jsem se naučil nazpaměť a díky tomu podal profesionální výkon. To byla moje cesta k dalším tlumočnickým zakázkám, z nichž jsme potom financovali rozvoj překladatelské živnosti. Tento postup je samozřejmě v dnešní době nemyslitelný.

Jaká klientela zpočátku využívala Vašich služeb? Změnila se nějak?
Klientela se změnila naprosto zásadně. Dříve jsme své služby poskytovali především široké veřejnosti. S ekonomickým rozvojem a vstupem naší země do EU přišly zakázky od komerčních firem a podíl těchto zakázek se na celkovém objemu podnikání rapidně zvýšil. To se týká jazykového vzdělávání, překladů nebo lokalizací.    

Pojďme do současnosti. Kde všude ve světě působíte a s jakými úspěchy?
V současné době provozujeme 21 překladatelských poboček v Čechách a 31 v zahraničí, mj. v Německu, Belgii, USA, Číně, Polsku nebo Lotyšsku. Nejvíce si ale vážím ,,dobytí“ Bruselu, protože v sídle EU je konkurence neskutečně tvrdá a je měřítkem skutečné kvality. Mimochodem, dle počtu poboček jsme největší překladatelská agentura na světě.
Počet našich zákazníků se stále pohybuje a nedá se přesně určit, protože některé zakázky jsou jednorázové. Počet zaměstnanců se stále zvyšuje, neboť expanze na zahraniční trhy si to žádá,  v současné době je u nás zaměstnáno přes 330 lidí. Vypovídajícím měřítkem o našem podnikání může být obrat, který se nám meziročně zvýšil o 30%.

Jak pestré je Vaše jazykové portfolio a jakou nabídku možností nabízí Vaše firma?
Nabídka služeb zahrnuje překlady a tlumočení ve všech jazycích a jejich kombinacích, lokalizace a jazykovou výuku realizovanou podle tzv. Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Specializujeme se především na východoevropské jazyky, protože na západoevropských trzích je velká poptávka po překladech a lokalizacích do těchto jazyků od jednoho dodavatele.

Jméno Vaší firmy „Skřivánek“ je pro cizince téměř nevyslovitelné. Nebylo to překážkou při expanzi na zahraniční trhy?
To je pravda, někteří naši klienti jej nevysloví tak, jak jsme zvyklí v ČR. Nicméně jsme se rozhodli, že při expanzi nebudeme měnit zavedenou značku a dnes mohu říci, že to bylo správné rozhodnutí. Cizinci nás totiž vnímají jako exotickou firmu a to pomáhá v profilaci společnosti Skřivánek jako experta na východoevropské jazyky. A s tímto image přicházejí samozřejmě zajímavé zakázky.

Vstupem do EU se otevřeli nové trhy a tím i nové možnosti. Zvýšila se poptávka po jazykových službách?
Jednoznačně. Do ČR přišlo mnoho nových investorů, kteří potřebují překládat například manuály pro své produkty nebo vzdělávat své zaměstnance. Čeští exportéři zase dobývají nové trhy a to znamená zakázky i pro nás. Také se otevřelo mnoho zahraničních pracovních trhů a tím pádem se oživila poptávka po jazykových kurzech. 

Jaké zakázky překládáte nejraději? Máte vůbec nějakou oblíbenou oblast?
Dnes už se překladům nevěnuji, na to jsou u nás experti, kteří mne jazykovými znalostmi a zkušenostmi převyšují o několik tříd. Myslím, že na každé oblasti lze najít něco zajímavého, ale je pravda, že například milostným dopisům, které jsme překládali v počátcích našeho podnikání, lze těžko něčím konkurovat.

Pokud bych se chtěl stát překladatelem či tlumočníkem, co vše je třeba splnit?
Pokud nepočítám perfektní jazykové znalosti, tak by překladatel měl vládnout také perfektní češtinou. Pokud překladatel dokončí svoji práci a například čárky nejsou na svých místech, není to dobře odvedená práce, protože korektor nad opravami stráví více času. Možná to pro mladší ročníky zní zvláštně, ale další nezbytnou podmínkou je znalost práce na počítači a v nejnovějších softwarech. Někteří překladatelé stále pracují se zastaralými technickými prostředky a to samozřejmě znesnadňuje komunikaci s klientem, protože nikdo z našich klientů nepracuje například v textovém editoru T602 z minulého století.

Jaká vlastnost je pro tlumočníka nepostradatelná a čeho by se naopak měl vyvarovat?
Nevím, jestli na to existuje české slovo, ale v angličtině se tomu říká ,,multitasking“. Tlumočníci jsou naprosto výjimeční tím, že dokáží zároveň poslouchat a překládat. Kdo to někdy zkusil, tak ví, že je to dar. Další nepostradatelnou vlastností je spolehlivost a reprezentativnost. K tomu asi není co dodávat. 

Co soudíte o jazykové úrovni českého obyvatelstva? Jak by se dala zdokonalit?
Češi jsou na tom s jazyky prachbídně a je to dáno především naší minulostí. Mladá generace samozřejmě nemá alespoň se základní znalostí jazyků zásadní problém, ale generace od 40 let výše je na tom opravdu tragicky. Kdo jazyk potřeboval, tak se jej naučil, ale většina neměla potřebnou motivaci. Naše dědictví v podobě masové výuky ruštiny je prostě nepřehlédnutelné a bohužel to bude chvilku trvat, než doženeme naše sousedy v zemích, kde demokracie vládne delší dobu.

Není problém v systému vzdělávání? Je podle Vás na školách kladen dostatečný důraz na znalost cizího jazyka?
Ano, většinou je problém ve systému vzdělávání. Proto pozitivně vnímám snahu ministerstva školství o prosazení většího objemu jazykové výuky do škol. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že každý zodpovědný rodič by měl chápat, jaké možnosti uplatnění jeho dítě čekají bez znalostí jazyků a proto by neměl spoléhat jen na pomoc státu.

V kolika letech by se s výukou cizího jazyka mělo začít?
Čím dříve, tím lépe. Mateřské školky, kde se mluví cizími jazyky, jsou toho jasným důkazem.

Je pro studium cizího jazyka nezbytný talent na jazyky nebo se jej může naučit opravdu každý?
Talent pomáhá rychlosti, s jakou se jazyk naučíte, ale naučit se jej může každý, kdo má motivaci, postavenou na reálných základech. Do určitého stupně jazyka se může naučit každý, do vyšších úrovní je třeba velmi silná motivace a spousta času.

Existuje celá řada „osvědčených“metod, jejímž cílem je naučit zájemce cizímu jazyku. Kterou považujete za nejlepší, nejoptimálnější?
V zásadě lze říci, že nejoptimálnější metodou nadále zůstává ,,živá“ výuka kvalitním lektorem, který ovládá perfektně cizí jazyk a disponuje pedagogickým nadáním a zkušenostmi. Takového lektora e-learning, učebnice nebo zázračný walkman nenahradí. Také je potřeba se co nejvíce vystavit působení cizího jazyku – číst jednodušší knihy, poslouchat písničky, rádio, filmy. Trendem posledních let je jednoznačně výuka jazyků komunikativní metodou. Na co vám je znalost slovíček, když si neumíte říci o vodu, protože vaše věta nedává smysl? Také se mnohem více využívá prostředků, které výuku dělají atraktivnější, jako jsou například jazykové kurzy v Irsku atp.

Poslední otázka. Co Vaše plány do budoucna? Je ještě něco, čeho byste chtěl (v oblasti překladatelství, tlumočnictví) dosáhnout?
Na každém trhu existuje mnoho skupin různých zákazníků, kteří mají různé potřeby. Něco jiného chce výrobce automobilů, něco jiného chce nezaměstnaný nebo žena na mateřské dovolené. A my bychom si přáli vystupovat jako jazykový poradce pro každou tuto skupinu. Mít pro každého z nich odpovídající službu a včas a správně rozeznat, která z nich je nejvhodnější. Prostě zbavit tuto zemi věčných začátečníků.

Děkujeme za rozhovor
Lukáš Buřík, Finance.cz

Ing. Pavel Skřivánek
Promoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. Po studiu krátce pracoval jako obchodní referent, poté se začal věnovat překladatelské a tlumočnické činnosti. V roce 1994 založil společnost Překladatelský servis skřivánek.
Mezi jeho zájmy patří sport, historie ekonomiky a politiky, kultura, film. Je ženatý a má 2 děti.