Protipovodňová opatření přijdou správce toků na miliardy korun

Následky letošní velké vody lze v současnosti těžko vyčíslit, protože jsou zejména v korytech řek a vodních dílech, která nejsou zatím kvůli vysokým průtokům přístupná, uvedl technický ředitel Povodí Vltavy Václav Báča.

V následujících letech budou vodohospodáři na Vltavě posilovat hlavně schopnosti nádrží zadržovat vodu, zvětšovat průtočnou kapacitu říčních koryt a zaměří se i na stavbu mobilních hrazení v obcích a městech.

Povodí Moravy by ještě letos mělo asi za 20 milionů postavit hráz a snížit silnice v Židlochovicích na Brněnsku. Během měsíce chce začít se stavbou poldru v obci Žichlínek na Ústeckoorlicku. Poldr už tam měl stát loni, Povodí ale mělo problémy s výběrovým řízením. Kvůli pochybením při zadávání zakázky přišel o místo bývalý ředitel Ivan Pospíšil. Průtahy s vlastníky pozemků zkomplikovaly práce také na řece Moravě mezi Bohutínem a Chromčí na Šumpersku.

Právě spory s majiteli parcel, které vodohospodáři k výstavbě potřebují, jsou podle Povodí větší problém než nedostatek peněz. "Vlastníci pozemků mají často přemrštěné finanční požadavky nebo odmítají pozemky prodat. V mnoha případech je obtížné vlastníky vůbec dohledat z důvodu nedořešených vlastnických vztahů k pozemkům," uvedl ředitel firmy Pavel Mylbachr.

Firma řeší také spory se zástupci ekologických organizací, kteří brání těžbě nánosů v korytech a odstraňování stromů. Města a obce navíc často vyžadují doklady, které jsou nezřídka zbytečné. To vše podle Mylbachra také prodlužuje přípravu.

Na dolním Labi by hlavní část investic měla jít do vybudování ochranných hrází, utěsnění podloží a mobilního hrazení stěn. V rámci tohoto projektu by se protipovodňových zábran mělo dočkat i Střekovské nábřeží v Ústí nad Labem sužované povodněmi.

Na příští tři roky chystá Povodí Labe projekty protipovodňových staveb asi za 3,5 miliardy korun. Je to zhruba pětkrát více peněz, než kolik jde do protipovodňových staveb v plánovacím období 2002 až 2006. Hlavní část protipovodňových opatření za téměř dvě miliardy korun je plánována v úseku dolního Labe od Mělníka po hranici s Německem.

Povodí Odry do protipovodňových opatření od roku 2003 investovalo přes 600 milionů korun. Peníze si vyžádal tříletý Program protipovodňových opatření. Peníze na program ochrany před záplavami na řece Odře poskytla Evropská investiční banka a státní rozpočet.

Na financování ochrany proti povodním by se měl podle ministerstva zemědělství do budoucna podílet protipovodňový fond ve formě zvláštního účtu. Návrh k jeho zřízení projedná vláda. Ve fondu by se měly sejít dvě miliardy korun ze státního rozpočtu, miliarda z privatizace a sedm miliard by představovala půjčka od Evropské investiční banky. Konkrétní představa je tak zatím deset miliard korun s tím, že je možné vklad navýšit o dalších pět miliard. Fond by měl navázat na současný program prevence před povodněmi.