SOS: Privátní značky v řetězcích by měly být označeny výrobcem

Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů ČR novinářům řekla, že legislativa by měla obchodníkům uložit povinnost, aby i u privátních značek uváděli jejich výrobce. "Spotřebitel má právo vědět, kdo produkt vyrobil. Tato informace je společně s informací o složení potravinářského výrobku klíčová, protože jsou to pro spotřebitele dva základní faktory, podle kterých zboží vybírá," uvedla Picková.

Dodala, že výrobky prodávané pod privátní značkou řetězců navíc často bývají méně kvalitní. "Když si spotřebitel dokáže porovnat masný výrobek koupený v oblíbené prodejně, u které zná její dodavatele, se stejnojmenným párkem z řetězce, tak je někdy až šokován z rozdílu v kvalitě," upozornila.

Češi, z nichž velká část při nákupech stále preferuje cenu výrobku, si ale v posledních letech privátní značky oblíbili. Česká republika nyní patří mezi země střední a východní Evropy, v nichž je nejvyšší podíl vlastních privátních značek maloobchodních řetězců v rychloobrátkovém baleném zboží. Podíl dosahuje 17 procent, což je stejně jako na Slovensku a o tři body méně než v Rakousku a Maďarsku. Hlavní podíl na tuzemském trhu měly v loňském roce privátní značky ve skupině papírových výrobků, kde představovaly bezmála 37 procent prodejů. Naopak nejmenší zastoupení měly mezi alkoholickými nápoji, kde jejich podíl činil 1,3 procenta.

Anonymní privátní značky vadí také potravinářským firmám. "Zákazník by měl podle nás vědět, odkud zboží pochází, aby se mohl rozhodnout, jestli chce český, polský nebo rumunský výrobek. Povinnost uvádět výrobce by proto měla být naprosto samozřejmá," řekl ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna, podle kterého se za anonymitou privátních značek často skrývají nekvalitní výrobky. Koberna tvrdí, že privátní značky obchodníků parazitují na originálních potravinářských výrobcích.

Výrobce neuvádí na obalech svých privátních značek potravin například společnost Ahold Czech Republic, která v ČR provozuje síť supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. Ahold tvrdí, že jí to tuzemské zákony umožnují. Svůj postup zdůvodňuje tím, že sama vymýšlí receptury i obaly potravinářských výrobků, které rovněž testuje. "My tím, že prodáváme privátní značky, tak se vlastně podepisujeme na tento výrobek a tím i garantujeme jeho kvalitu. Snažíme se proto, aby výrobek byl v odpovídající kvalitě, kterou po nás zákazník požaduje," uvedl Libor Kytýr z Ahold Czech Republic.

Obliba privátních značek u českých zákazníků i díky jejich nízkým cenám v posledních letech roste, a obchodní řetězce proto pod vlastní značkou nabízí nejen potraviny a nápoje, ale i domácí spotřebiče či sportovní potřeby. Mnohé obchodní řetězce mají privátní značky rozdělené do několika cenových kategorií. Například společnost Tesco pod privátní značkou loni v polovině roku prodávala zhruba 3000 druhů výrobků, přičemž 1600 produktů spadalo do nejlevnější kategorie - Tesco výhodný nákup.

Český maloobchod se podle odborníků kvůli tvrdé cenové válce o zákazníky dostal do kritické situace, kdy obchodním řetězcům stagnuje obrat a klesá produktivita. Například tržby deseti největších obchodních firem loni v ČR vzrostly o 5,2 procenta, jejich celkové prodejní plochy se ale zvětšily o 16 procent. Důraz na nízké ceny se navíc odráží v kvalitě nabízených výrobků. Obchodníci by proto měli přestat klást hlavní důraz na co nejnižší cenu, která je doménou diskontních prodejen, a raději zákazníkům nabídnout kvalitnější služby a zboží.

Deseti největším obchodním řetězcům loni podle předběžných výsledků analytické firmy Incoma Research vzrostly tržby o 11 miliard na 226 miliard korun. První místo na žebříčku největších obchodníků patřilo s tržbami 37,5 miliardy korun stejně jako v roce 2004 velkoobchodnímu řetězci Makro Cash&Carry. Na druhé příčce loni poprvé skončila skupina Schwarz ČR (37 miliard Kč), která provozuje hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl. Schwarz loni předběhl do té doby druhý maloobchodní řetězec Ahold (36 miliard korun).