Vláda chce na prevenci záplav proti původnímu záměru dvojnásobek

"Doznívající povodně ukázaly akutnost financování protipovodňové prevence," uvedl Mládek na tiskové konferenci po jednání vlády. Již postavená protipovodňová opatření podle něj zabránila ohrožení majetku a obyvatel na řadě míst, například v Moravském Písku, v Otrokovicích ve Svitavách, v Napajedlech či pod vodním dílem Nechranice na Ohři.

Pro následující období má MZe seznam protipovodňových investic za zhruba 10,5 miliardy korun. Z něho by se měla podle efektivnosti vybírat akce pro druhou etapu programu prevence před povodněmi v letech 2007 až 2010. Podle Mládka půjde zřejmě spíš o menší akce, protože velké stavby podléhají dlouhému schvalovacímu procesu.

I při zajištění dostatečného množství peněz výstavba protipovodňových opatření v některých případech naráží na postoje ochrany přírody, vlastníků půdy a nemovitostí, i na odpor obcí k územním řízením a změnám územního plánu. Důsledkem je pak podstatné zdržení některých akcí, podotkl ministr.

Podle zprávy, kterou dnes kabinet projednal, bylo zatím z celkových 4,15 miliardy korun na první etapu programu prevence před povodněmi vynaloženo zhruba 2,9 miliardy korun. Financování jde z národních zdrojů a půjčky od Evropské investiční banky. Dokončeno nebo zahájeno bylo 312 stavebních akcí. Původní časový rámec let 2002 až 2005 stát kvůli komplikované přípravě některých investic prodloužil do roku 2007.

Na roky 2003 až 2006 byl také schválen program obnovy a odbahnění rybníků, na nějž stát do konce loňského roku vynaložil polovinu z vyčleněných 2,4 miliardy korun. Další zdroje zajišťují sami žadatelé podpory. I tento program potrvá po prodloužení ještě v roce 2007.

Další programy protipovodňové prevence spravuje ministerstvo životního prostředí. Podle ministra Libora Ambrozka chce stát mimo jiné čerpat peníze z evropských fondů na zatravňování, revitalizaci potoků a další protipovodňová opatření. Již dříve zástupci MŽP uvedli, že by to mohlo být až dvě miliardy korun ročně. Podle Ambrozka se přirozené mechanismy ochrany krajiny osvědčily mezi Olomoucí a Znojmem a pod Břeclaví, kde se voda vylila do luk a nezpůsobila zdaleka tak velké škody jako v roce 1997.