Sněmovnu čeká hlasování o zákoníku práce, levice ho asi prosadí

Zastánci nového zákoníku tvrdí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců. Kritici z řad pravicových politiků a podnikatelů soudí, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a ve svém důsledku tak poškodí lidi, kteří práci marně shánějí.

Kritikům vadí v zákoníku například pasáž, podle níž by kolektivní smlouvu mohla uzavřít i jen největší odborová skupina. Nelíbí se to ani menším odborovým centrálám; Federace strojvůdců kvůli tomu nedávno stávkovala.

V rozporu s Ústavou je podle některých názorů i ta část zákoníku, podle níž by odbory mohly při ohrožení bezpečnosti práce rozhodovat o zastavení výroby. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) ale uvedl, že stejné ustanovení je i v nyní platné legislativě.

Českomoravská konfederace odborových svazů zákoník podporuje a premiér Jiří Paroubek (ČSSD) této největší odborové organizaci slíbil, že ČSSD se zasadí o schválení normy.

Zákoník zavádí například takzvaná konta pracovní doby. Firmy by mohly využívat své pracovníky tehdy, kdy by pro ně měly práci. V době s menším počtem zakázek by lidé měli pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal v kontech pracovní doby, nepřesáhl by ale dosud obvyklé množství.

ČSSD a KSČM zákoník ve sněmovně prosadily již v únoru, Senát ho v březnu odmítl, takže se vrátil poslancům. Dolní komora potřebuje k přehlasování Senátu aspoň 101 hlasů; sociální demokraté a komunisté jich mají dohromady 111.

Pokud sněmovna Senát přehlasuje, posoudí zákoník prezident Václav Klaus. Také on ho může vetovat a rovněž k jeho přehlasování by sněmovna potřebovala nejméně 101 hlasů. Předpokládá se, že o případném prezidentském vetu by dolní komora hlasovala koncem května, tedy těsně před volbami.