Úrokové sazby se podle člena rady ČNB do konce roku nemusí změnit

"Myslím, že ano, ale mohu se mýlit," řekl Holman na otázku, zda se může základní sazba udržet na současné úrovni až do konce roku.

Holman řekl, že pokud se v zásadě nezmění podmínky, Česká republika by před sebou mohla mít delší období stabilních úrokových sazeb. Holman je v radě centrální banky od začátku loňského roku a zatím se k měnové politice banky příliš nevyjadřoval.

Základní úroková sazba je nyní na dvou procentech, což je nejméně z celé Evropské unie. Na stejné úrovni ji má i Švédsko. Pevná koruna, která měla zatím snahu dál zpevňovat, přitom pomohla smazat negativní vliv růstu cen energií, a do určité míry tak zajistila, že inflace se drží pod hranicí tří procent, kterou si jako strop stanovila ČNB.

Holman řekl, že silný hospodářský růst zatím nevytváří výrazný tlak na růst cenové hladiny, což by mělo centrální bance umožnit zatím ke zvyšování sazeb nepřikročit. Ekonomika loni rostla šestiprocentním tempem.

Zvyšování úrokových sazeb v USA a v eurozóně ale podle bankéře ČNB zřejmě jednoho dne přinutí začít uplatňovat stejnou politiku, zatím ale prý není k takovému kroku žádný důvod. Ve Spojených státech je nyní základní úrok na 4,75 procenta a předpokládá se, že ještě vzroste. V eurozóně je teď základní sazba na 2,5 procenta a i zde se očekává její zvyšování.

Dlouhodobý trend zpevňování kurzu koruny podle Holmana centrální bance umožňuje, aby mohla nechat úroky pod úrovní sazeb v eurozóně. Banka podle něj zjistila, že koruna může fungovat s negativním úrokovým rozdílem i několik měsíců. Pokud by se ale úrokový rozdíl mezi Českem a eurozónou zvýšil nad 75 základních bodů, koruna by mohla začít oslabovat.