Inflace v ČR patří k nejnižším v Evropě

Téma týdne: Ekonomika evropských států – jak si stojí Česko?

Kdo by neznal pojem inflace? Každý měsíc z médií posloucháme změny cenové hladiny za uplynulé období. Je to také jeden z prostředků politického boje. Málokdo si ale zná způsoby měření inflace. Dneska se soustředíme na tento makroekonomický pojem, nejen z pohledu České republiky,ale především porovnáme míry v rámci evropských států.

Co si představit pod pojmem inflace?

Inflaci chápeme jako opakovaný růst cen v ekonomice. Snížení inflace potom znamená, že ceny v daném období pouze rostly nižším tepem. V případě, že by docházelo k poklesu cen, mluvili bychom o tzv. deflaci. Velice často používaným pojmem je také růst cenové hladiny. Cenová hladina je zjednodušeně průměrná cena zboží.

Jak inflaci počítáme?

Pro měření inflace se nejčastěji používají tři základní způsoby. Jedná se o index spotřebitelských cen (Consumer price index, CPI), index cen výrobců (Producer price index, PPI) a deflátor hrubého národního produktu (HNP).

Index spotřebitelských cen měří náklady tzv. tržního koše výrobků a služeb. Můžeme si to představit jako nákupní vozík do kterého dáme nejdůležitější položky rodinného rozpočtu. Každé z těchto položek je přiřazena fixní váha, dle důležitosti. Porovnáním cen těchto košů v různých obdobích získáme míru inflace. Jedná se o nejvyužívanější způsob měření inflace. Český statistický úřad počítá inflaci jako vážený průměr celkem 775 položek. Ze všech položek je 117 tzv. regulovaných. Čistá inflace měří změny cen jen v neregulované části koše.

Index cen výrobců je založen na cenách komodit, zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. Třetí nejvyužívanější způsob, deflátor HNP, se měří jako poměr nominálního a reálného HNP. Tento index používá variabilní váhy a vychází se z účtů národního produktu a důchodu.

Kdo nejvíc pocítí inflaci?

Zvyšování cenové hladiny především negativně ovlivňuje mzdy. Za stejnou mzdu si můžete koupit menší počet statků – klesá kupní síla obyvatel. Cena majetku naproti tomu neztrácí na hodnotě, protože jeho cena roste také. Inflace proto postihuje především sociálně slabší skupiny obyvatel. Z finančního hlediska díky inflaci klesá výnosnost vložených prostředků. V době vysoké inflace se proto vyplatí zadlužovat.

Jak jsme na tom v porovnání s Evropou?

V předešlém textu jsme upozornili na to, že existuje více způsobů jak inflaci měřit. Proto je nemožné porovnávat výsledky, které zveřejňují statistické úřady jednotlivých států. Naštěstí existuje instituce Eurostat, která si dala tu práci a vytvořila ukazatel, který umožňuje porovnávat inflace všech států EU, Norska a Islandu. Tento ukazatel pod názvem Harmonized Indices of Consumer Prices (HICPs) používá také Evropská centrální banka.

Tabulka: Vývoj inflace

Zdroj: Eurostat

Z dané tabulky je patrné, že míra inflace v České republice dosahuje velice příznivých hodnot. Dokonce jsme jediným státem, který se od počátku roku 2000 dostal do záporných hodnot.  Ostatní nově přistoupivší státy do EU začátkem tohoto století dosahovaly poměrně vysokých hodnot, které ovšem museli z důvodu podmínek vstupu do EU razantně snížit, což se jim také podařilo.

Podrobnou tabulku vývoje inflace ve vybraných státech Evropy a světa najdete zde.

Další finanční tipy a triky najdete na www.finance.cz/aktuality.