"Firma A se domluví s firmou B, že jí prodá nějaké zboží. To zboží jí pak dodá prostřednictvím chráněné dílny, přičemž tato chráněná dílna se zbožím fyzicky vůbec nepřijde do styku. Jen napíše potvrzení, že ho prodala. Tím pádem má firma B splněný povinný podíl," popsal typický případ Krása. Dodal, že některé podniky dokonce nabízejí na internetu, že pokud podniky budou mít o jejich zboží zájem, zprostředkují jim koupi přes chráněnou dílnu.
Ve firmách s více než 25 zaměstnanci musejí handicapovaní tvořit čtyři procenta pracovníků. Pokud potřebný počet postižených podniky nepřijmou, měly by odebírat výrobky či služby od dílen s více než polovinou zaměstnanců s handicapem. Když nesplní ani tuto podmínku, musejí státu zaplatit 2,5 průměrné mzdy za nepřijatého postiženého.
Podle předsedy rady kvůli obcházení zákona může státní rozpočet ročně přicházet o desítky milionů korun. Podle některých odhadů se může suma pohybovat ale i kolem miliardy korun. Krása uvedl, že podle informací rady některé chráněné dílny vznikají účelově jen proto, aby přes ně mohlo zboží jiných protéct. Samy vlastně nic nevyrábějí, handicapovaní v nich nevyvíjejí žádnou činnost. "Rozumíme tomu, že se firmy snaží chovat ekonomicky. Nerozumíme ale tomu, proč takto poškozují komunitu postižených," řekl Krása.
Vedení rady se chce obrátit v nejbližší době na generální ředitelství cel, které má podle Krásy výběr peněz za neplnění na starosti. Podle rady by celníci měli důsledně kontrolovat, zda firmy zákon neobcházejí. S ministrem práce a sociálních věcí pak chtějí představitelé rady projednat možné změny zákona. Rada již delší dobu navrhuje například i to, aby byl zřízen zvláštní fond, do něhož by odvody za nezaměstnávání handicapovaných plynuly. Peníze by byly použity na podporu zdravotně postižených.