Od letošního roku mají manželé možnost uplatnění společného zdanění manželů. Tento způsob zdanění vznikl z důvodu podpory rodiny, a proto je první a základní podmínkou pro uplatnění výživa alespoň jednoho dítěte ve společné domácnosti. Za vyživované dítě se přitom považuje nezletilé dítě nebo zletilé do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání, nebo nestuduje nebo nepracuje z důvodu nemoci či úrazu nebo je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Kdy nelze využít společného zdanění manželů?
Zákon stanoví, že za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období:
- má stanovenou daň paušální částkou,
- má povinnost stanovit minimální základ daně,
- rozděluje příjmy na spolupracující osobu a na více zdaňovacích období
- uplatňuje slevu na dani z titulu investiční pobídky
- má povinnost uplatnit postup pro poplatníka, který je v konkursu
Společné zdanění manželů může významně snížit celkovou daňovou povinnost rodiny. Zejména to poznají rodiny, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo jsou příjmy manželů výrazně odlišné. Celý princip spočívá v tom, že si manželé mezi sebe rozdělí společný základ daně – každý jednu polovinu, a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky.
Pokud manželé splňují veškeré podmínky pro uplatnění společného zdanění, musí každý z nich podat vlastní daňové přiznání včetně přílohy 5. Daňová přiznání je nutno podat ve stejné lhůtě. Po uplynutí doby pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní.