Podle Prouzy by mohl projekt začít na podzim letošního roku. "Česká republika poskytuje významnou rozvojovou pomoc, problém je ovšem sledovat její efektivní využití," uvedl s tím, že nyní ČR se Světovou bankou diskutuje o parametrech a nastavení projektu.
Na cílenou rozvojovou pomoc Česká republika loni věnovala kolem 600 milionů korun, letos plánuje o sto milionů více. Je to nejvíce z nových členských zemí EU. Svoji pomoc směřuje především do Afriky a na Balkán. Česko pomáhá také Iráku a Afghánistánu.
V rámci agendy Světové banky se dnes diskutovalo rovněž o větším využívání čisté energie, snižování emisí a jejich financování. Podle Prouzy se jednalo o pomoci ve využívání alternativních zdrojů energie rozvojovým zemím. "Ta debata je především o tom, že to musí být vůči rozvojovým zemím po finanční stránce fér," uvedl. K žádným konkrétním závěrům se zatím nedospělo.
Významná diskuse se na jarním zasedání vede i o reformě MMF. Podle Prouzy jsou ovšem nyní na stole pouze jednotlivé návrhy. Konkrétní opatření a návrhy na reformu představí šéf MMF Rodrigo Rato až na podzimním zasedání.
Cílem reformy, o které vlády všech 184 členských zemí jednají, je posílení role fondu jako dohledu nad světovou ekonomikou. Návrhy změn zahrnují přísnější sledování vývoje směnných kurzů a devizových politik rozvíjejících se ekonomik, zvláště v Asii. Původně tento vývoj sledovaly pouze průmyslové země. MMF chce také hrát silnější roli v přibližování zemí ze skupiny průmyslových i rozvíjejících se ekonomik.
MMF podle svého tiskového prohlášení vítá současný růst světové ekonomiky. Silný růst fond očekává i v následujících letech. Upozorňuje ovšem i na rizika, která jej mohou ohrozit. Mezi hlavní patří vysoká cena ropy, nárůst protekcionismu ve světové ekonomice nebo možná pandemie ptačí chřipky.