Z 12,5 miliardy korun, které může republika využít do konce letošního roku, se dosud vyčerpala zhruba třetina. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek očekává, že se nakonec podaří získat kolem 80 procent obnosu. "V lednu jsme měli z alokace roku 2004 vyčerpáno 20,5 procenta, ke konci března to bylo přes 35 procent. Je evidentní, že čerpání finančních prostředků se zrychluje. Já jsem přesvědčený, že trend se bude dál zlepšovat," řekl ČTK Martínek.
Podle tzv. pravidla n+2 je třeba peníze určené na rok 2004 vyčerpat do konce roku 2006. Peníze na rok 2006 pak do roku 2008. Vzhledem k tomuto pravidlu je podle analytika České spořitelny Jana Jedličky možné čerpání za celé období 2004 až 2006 zodpovědně hodnotit až s daty na konci prosince 2008.
Pokud by se republice podařilo vyčerpat 80 procent peněz přidělených na roky 2004 až 2006, považoval by to Jedlička za úspěch. "Hranice vyčerpání 100 procent nabízených prostředků je zatím bohužel jen nereálným snem," poznamenal.
Čerpání peněz se ale i podle Jedličky zlepšuje a nadále bude zlepšovat. Podotknul, že i při minulém rozšiřování EU nedokázaly nové státy využít dotace ze strukturálních fondů na 100 procent. "Je to přirozené. Důležité je, se ze současných chyb poučit a všechny nejlepší zkušenosti využít v budoucím programovacím období 2007 až 2013, kdy by se objem peněz určených pro ČR měl zvýšit zhruba čtyřnásobně," doplnil analytik.
Nejčastější příčinou pomalého čerpání peněz z EU je složitá administrativa, a to zejména zdlouhavý proces při hodnocení projektů, jejich výběru a uzavírání smluv. Doba mezi příjmem žádostí, jejich schválením a vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace byla u některých programů až deset měsíců.
Dalším ze závažných problémů, které zpožďují čerpání peněz z evropských fondů, je nedostatečná administrativní kapacita. MMR proto navrhuje zvýšit počet pracovníků, kteří se čerpáním peněz zabývají.
Řadu kroků k rychlejšímu čerpání již ministerstvo podniklo. Významná změna se odehrála v lednu. Příjemce dotace od té doby získává prostředky ještě před tím, než je danému ministerstvu poukáže Evropská komise. "Tímto opatřením došlo k urychlení převodu finančních prostředků na účty konečných příjemců o přibližně tři měsíce," uvedla mluvčí MMR Radka Burketová.
Nejlepší čerpání zatím vykazuje operační program rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství. Dobré výsledky má i program průmysl a podnikání. Potíže s čerpáním má Praha, které se s velkou pravděpodobností nepodaří peníze vyčerpat. Problémy jsou podle Martínka způsobené tím, že hlavní město nečerpalo předvstupní peníze z EU, a magistrát tak nemá se získáváním peněz z unie zkušenosti.
Jak konkrétně prostředky evropských fondů ČR pomohou, je podle Jana Fanty z Ernst & Young předčasné hodnotit. "Výsledek bude patrný až za několik let, kdy budou projekty dokončeny a projeví se jejich regionální i nadregionální efekty," uvedl Fanta. Peníze pomohou mimo jiné ke zvýšení úrovně méně rozvinutých regionů, ke zlepšení životního prostředí či rozvoji infrastruktury.
Podle poslední tabulky Evropské komise ze 3. března Česká republika zatím vyčerpala zhruba 18 procent peněz ze strukturálních fondů EU pro léta 2004 až 2006. Hůře se z nových členských zemí daří evropské peníze využívat pouze Kypru. Rozdíly mezi nimi však nejsou výrazné - Polsko vyčerpalo 20 procent, Maďarsko 23 procent a Slovensko 24 procent.
V letech 2007 až 2013 bude moci ČR z evropských fondů získat kolem 100 miliard korun ročně. Pro rychlejší čerpání peněz je třeba podle Martínka změnit systém financování od zpětného k průběžnému, kdy žadatel získá prostředky už během realizace projektu a ne až po jeho skončení. Čerpání se podle něj zlepší i tím, že úředníci budou mimo jiné finančně motivováni k rychlému dokončení projektů. MMR zvažuje i certifikaci soukromých poradenských firem, které s čerpáním z fondů EU pomáhají.
Loni stát do rozpočtu Evropské unie ze státního rozpočtu poskytl 26,3 miliardy Kč, což je téměř o čtyři miliardy korun více, než kolik z Bruselu získal. Díky mimorozpočtovým příjmům se však celkové odvody a příjmy srovnaly na zhruba 31 miliardách Kč.
ČR tak nebyla ani čistým příjemcem, ani plátcem a její pozice za loňský rok skončila proti původním optimistickým očekáváním vyrovnaná. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky měla některá ministerstva ohledně čerpání unijních peněz "příliš velké oči".