Téma týdne: Ekonomika evropských států - jak si stojí Česko?
Schvalování státního rozpočtu na příští rok bývá pravidelně provázeno vleklými a často vyostřenými diskuzemi a spory politických stran. Současná vláda bývá nejčastěji kritizována za vysoký rozpočtový deficit a vzrůstající zadlužení naší republiky. Po dvou letech, kdy byl tento deficit skutečně vysoký nastalo loni jisté zlepšení. Dosažený schodek státního rozpočtu za rok 2005 byl o 27,2 miliardy Kč pod rozpočtovanou výší a o 37,2 miliardy Kč pod skutečností roku 2004, což jistě nejsou špatné výsledky. Podle informací ministerstva financí se loni státu zejména dařilo vybírat daně z příjmu firem. Státní rozpočet tak získal proti očekávání přes 20 miliard korun navíc.
Experti ale tvrdí, že schodek státního rozpočtu byl loni nižší především díky rychlému růstu ekonomiky. Vláda podle analytiků neumí hospodařit ani udělat skutečnou reformu veřejných financí. V případě ekonomické krize by se tak prý schodky rozpočtů opět rychle prohloubily. Letos analytici očekávají horší hospodaření kvůli rozdávání peněz před volbami.
Co si představit pod pojmem státní rozpočet a jaké jsou jeho příjmy a výdaje?
Státní rozpočet je soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou včetně veřejné správy na místních úrovní (municipality) za určité období (fiskální rok). Může zahrnovat:federální rozpočet, rozpočety států (republik), místní rozpočty, veřejně spravované fondy stojící mimo centrální nebo místní rozpočty (fondy zdravotních pojišťoven).
Státní rozpočet je důležitým nástrojem regulace domácí ekonomiky.
Koncepčně plní rozpočet tři funkce:
-
alokační (poskytování veřejných statků a služeb)
-
distribuční (rozdělování důchodů a bohatství ve společnosti)
-
stabilizační (úkolem vlády je používat nástroje fiskální politiky k udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity)
Rozpočtové příjmy
-
nenávratné (daňové, nedaňové)
-
návratné (emise dluhopisů, bankovní úvěry)
Rozpočtové výdaje
-
transferové platby domácnostem
-
vládní nákupy v podobě financování běžných i investičních výdajů ve školství a zdravotnictví
-
transferové platby podnikům v podobě subvencí
-
vyplacený úrok z veřejného dluhu
Saldo rozpočtu
-
Aktivní - příjmy > výdaje = rozpočtový přebytek
-
Pasivní - příjmy < výdaje = rozpočtový deficit – je financován výpůjčkami zpravidla v podobě dluhopisů vlád. Tyto dluhopisy jsou nakupovány domácími subjekty (domácí dluh) nebo zahraničními (zahraniční dluh).
Veřejný dluh je vyjadřován jako celkový dluh (bez odečtení pohledávek). Může vzniknou deficitem, či několika deficity.
Rozpočtový deficit lze měřit různými odlišnými způsoby. Existuje ústřední vládní rozpočet, ale také všeobecnější rozpočet pro vládní sektor jako celek, který pokrývá centrální i místní vládní orgány a zahrnuje i fondy, které nominálně fungují mimo rozpočtovou sféru. Všechny tyto peníze jsou zahrnuty v údajích, které produkuje ministerstvo financí za pomoci metodologie, kterou schválil Mezinárodní měnový fond. Požadavkem je, aby se tyto údaje vyhnuly mlžení (jako je například maskování deficitu tím, že ho ponecháte ve fondu pro zdravotní pojištění či pro penzijní pojištění, který se nominálně zcela odlišuje od státního rozpočtu) a musejí umožňovat mezinárodní srovnávání. Tímto způsobem měřený rozpočtový deficit musí být udržen na úrovni nižší než 3 procenta HDP, aby to uspokojilo měřítka pro přistoupení k euru.
Tabulka č. 1: Bilance vládního sektoru v zemích EU v % HDP
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| EU | 0,8 | -1,3 | -2,3 | -3,0 | -2,6 | -2,3 |
| stará EU | 1,0 | -1,2 | -2,2 | -2,9 | -2,6 | -2,3 |
| ČR | -3,7 | -5,9 | -6,8 | -6,6 | -2,9 | -2,6 |
| Maďarsko | -3,0 | -3,5 | -8,4 | -6,4 | -5,4 | -6,1 |
| Polsko | -0,7 | -3,7 | -3,2 | -4,7 | -3,9 | -2,5 |
| Slovinsko | -3,5 | -3,9 | -2,7 | -2,8 | -2,3 | -1,8 |
| Slovensko | -12,3 | -6,6 | -7,7 | -3,7 | -3,0 | -2,9 |
| Německo | 1,3 | -2,9 | -3,7 | -4,0 | -3,7 | -3,3 |
| Francie | -1,4 | -1,6 | -3,2 | -4,2 | -3,7 | -2,9 |
| Velká Británie | 3,8 | 0,7 | -1,6 | -3,3 | -3,3 | -3,6 |
Zdroj: Eurostat - použita metodika MMF
Tabulka č. 2: Vládní dluh zemí EU v % HDP
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| EU | 62,9 | 62,0 | 60,5 | 62,0 | 62,4 | 63,4 |
| stará EU | 64,1 | 63,1 | 61,5 | 63,1 | 63,4 | 64,6 |
| ČR | 18,2 | 26,3 | 28,8 | 30,0 | 30,6 | 30,5 |
| Maďarsko | 55,4 | 52,2 | 55,0 | 56,7 | 57,1 | 58,4 |
| Polsko | 36,8 | 36,7 | 39,8 | 43,9 | 41,9 | 42,5 |
| Slovinsko | 27,4 | 28,4 | 29,7 | 29,1 | 29,5 | 29,1 |
| Slovensko | 49,9 | 49,2 | 43,3 | 42,7 | 41,6 | 34,5 |
| Německo | 60,2 | 59,6 | 60,3 | 63,8 | 65,5 | 67,7 |
| Francie | 56,8 | 56,8 | 58,2 | 62,4 | 64,4 | 66,8 |
| Velká Británie | 42,0 | 38,7 | 37,6 | 39,0 | 40,8 | 42,8 |
Zdroj: Eurostat
Další finanční tipy a triky najdete na www.finance.cz/aktuality.
/>/>
S Fabií zatím nezatočí, ale jinak je MG3 hodně zajímavý hybrid. Však se na něj podívejte
Druhá kapitola „Racka“: GAZ 14 Čajka měl fádnější exteriér a neslavný osud
Interiéry poctivých ojetin rozezná pouze odborník. Patříte mezi takové znalce? Kvíz vám to ukáže
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
