Výzkum: Ženy na stejné pozici jako muži berou o čtvrtinu méně

Výzkum posuzoval platové rozdíly z údajů v podnikatelské sféře mezi lety 2000 až 2004. Rozdílné zastoupení v různých profesích zkoumal v období 1999 až 2004. "Situace se významně nemění," podotkl Jurajda.

Zdůraznil, že výzkum neměřil případnou diskriminaci, ale rozdíly mezi postavením mužů a žen. Vycházel z míry zaměstnanosti, z rozdílů zastoupení v různých zaměstnáních a oborech a z platů. Expert připomněl, že pouhý průměrný příjem obou pohlaví je jako ukazatel zavádějící. Odměňování se dá srovnávat jen u lidí se stejným vzděláním, věkem, zaměstnáním a pozicí. "Rozsah diskriminace může být velký, nejsme ale schopni ho přesně určit," uvedl odborník.

Ženy se uplatňují zatím spíš v nižších pozicích. Pomalu pronikají do středního vedení. V něm tvoří asi třetinu. Ve vrcholném managementu působí pak už jen sedm procent žen. Podle Jurajdy se situace v ČR od jiných vyspělých států příliš neliší.

V Česku ženy pronikají do vrcholného managementu spíš v podnicích, které vyplácejí nižší odměny. Do nejvyšších pozic v oborech s vysokými platy, jako je například bankovnictví, se prakticky nedostávají. Tento fakt může podle Jurajdy mít podíl na nižších příjmech žen. Průměrný plat vrcholových manažerek ve stejném odvětví a velkých firmách je tak mnohem nižší než vrcholových manažerů. Nižší odměnu může mít částečně na svědomí i to, že ženy mívají někdy kratší praxi, protože určitý čas strávily na rodičovské dovolené.

Za třetinou rozdílů pak může stát takzvaná segregace, tedy rozdělení na typicky mužské a ženské obory. V ČR je podle Jurajdy podobná jako ve starých členských zemích EU. V poslední době se ale rozdíly mezi lidmi do 35 let začínají pomalu stírat. Do profesí a pozic, které byly dosud spíš doménou mužů, se dostává stále více mladých žen. Týká se to například zákonodárství, vyšších úřednických míst či vedení ve větších firmách. Muži se naopak začínají objevovat víc na nižších administrativních místech či v prodeji.