Parlamentní úředníci pro případné podnikání potřebují povolení

Uvedl, že státní zaměstnanci za toto omezení v podnikání, které se nevztahuje na pedagogickou, literární a publikační činnost, dostávají pětadvacetiprocentní příplatek. "Pokud někdo začne podnikat bez vědomí Kanceláře Senátu, v krajním případě to bude mít za následek rozvázání pracovního poměru," dodal.

Zřejmě nejaktivnější mimo Senát je ředitel sekretariátu předsedy horní komory Edvard Kožušník. Je vedoucím projektu Efektivní stát, který mimo jiné připravuje návrhy na zlepšení chodu veřejné správy. Donedávna figuroval ve firmě, která se věnovala správě internetových stránek politiků. Ani kvůli ní prý povolení nepotřeboval, neboť v posledních letech nevyvíjela činnost.

Zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny nepodnikají, a kdyby podnikat chtěli, kancléř dolní komory Petr Kynštetr jim to nepovolí. "Museli by mít můj souhlas. Ten souhlas by nedostali, protože jsou státní zaměstnanci. Jsou v instituci, která má samozřejmě svůj význam," řekl. Soudí, že jakékoli podnikání by bylo v rozporu s tím, aby mohli pracovat jako úředníci v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

Něco jiného je však podle něj dílčí pedagogická činnost - například někteří zaměstnanci Parlamentního institutu vyučují na různých fakultách. "Ale to velice úzce souvisí s jejich prací," uvedl Kynštetr a dodal, že se tomu navíc věnují mimo pracovní dobu.