Dnes začínající otevřené veřejné konzultace zahajují diskusi o lobování, zavedení právních povinností členských států zveřejňovat informace o příjemcích prostředků pod sdílenou správou a o obvyklých postupech Komise v oblasti konzultací. Předseda Komise Barroso uvedl: „V červnu projednáme budoucnost Evropy. Již nyní však můžeme učinit jeden závěr: potřebujeme větší transparentnost a silnější zodpovědnost vůči veřejnosti, pokud máme udržet legitimitu rozhodování na evropské úrovni.“
Místopředseda Kallas dodává: „Za vynakládání finančních prostředků EU na programy a projekty uskutečňované uvnitř Unie i mimo její hranice skládají instituce EU účty daňovým poplatníkům. Při spolupráci členských států se nám podaří lépe prokázat, jak se využívají prostředky EU. Podobně je naprosto legitimní lobbing. Tento jev se však rozšiřuje a my musíme zajistit, aby bylo jasné, koho lobbisté zastupují, jaké je jejich poslání a jak jsou financování. Doufám, že všichni, komu na EU záleží, se zamyslí nad otázkami položenými v této zelené knize a podělí se s námi o své názory do konce srpna.“
Větší transparentnost ve vztazích mezi institucemi EU a lobbisty
Byly vyjádřeny obavy, že některé lobbistické praktiky by mohly překračovat hranice oprávněného zastupování zájmů. Mezi příklady takových praktik patří zkreslování poskytovaných informací o možných ekonomických, sociálních a environmentálních dopadech legislativních návrhů; kampaně v hromadných sdělovacích prostředcích za tu či onu věc nebo proti ní; a možné střety zájmů, kdykoli formulují alternativy ti, kteří spoléhají na finanční podporu z rozpočtu EU. Někteří lidé současně pozorují nadměrný vliv firemních lobbistických skupin na rozhodování v Evropské unii.
Komise se domnívá, že lobbování je legitimní součástí demokratického systému. Současně je nutné uplatnit jisté normy na případy, kdy lobbistické skupiny usilují o přispění k rozvoji politik EU. Široké veřejnosti musí být zvláště jasné, co přinášejí evropským institucím, koho zastupují, jaké je jejich poslání a jak jsou financovány. Komise proto navrhuje systém dobrovolné registrace, který bude spravovat sama Komise, a který bude obsahovat jasné stimuly k registraci pro lobbisty. Tento systém by sestával z:
-
dobrovolné registrace přes internet pro všechny lobbisty, kteří se chtějí účastnit konzultací ohledně legislativních iniciativ EU;
-
společného kodexu chování pro všechny lobbisty, anebo alespoň společných minimálních požadavků, které by měla vypracovat sama stavovská organizace lobbistů;
-
systému monitorování a sankcí pro případ nesprávné registrace či porušení kodexu chování; Bude nutné zřídit nový otevřený externí kontrolní subjekt ke sledování dodržování předpisů.
Nabízet lepší informace o přínosech finančních prostředků EU pro širokou veřejnost
Evropská komise chce lépe informovat o využívání peněz z rozpočtu EU a zejména lépe vysvětlovat, co Evropa dělá a proč jsou tyto činnosti důležité. Komise odpovídá za plnění rozpočtu EU a skládá účty daňovým poplatníkům. Očekávání občanů roste a bohužel mají pocit, že mají poměrně málo znalostí o Evropské unii.
Komise už poskytuje tyto informace o politikách financovaných z prostředků EU, s nimiž se hospodaří centrálně a přímo. V budoucnosti to bude činit ještě srozumitelnějším způsobem. Velká část rozpočtu EU (75,7 % neboli 86,6 miliard EUR ročně) se však vydává v součinnosti s členskými státy . Informace o příjemcích těchto finančních prostředků Společenství jsou dnes v rukou jednotlivých členských států a jejich případné zveřejnění je ponecháno na jejich uvážení. Stupeň zveřejňování těchto informací se výrazně liší.
Občané se na Evropskou komisi často obracejí s žádostí o informace, jak jsou prostředky z rozpočtu Evropské unie využívány, pokud nejsou zveřejněny na úrovni regionu či členského státu. Stávající právní rámec nicméně výslovně zakazuje Komisi zveřejňovat informace o příjemcích. Zelená kniha proto klade otázku, zda by nebylo žádoucí zavést na úrovni Společenství povinnost pro členské státy zpřístupňovat informace o příjemcích finančních prostředků EU pod sdílenou správou.
Kdo je konzultován a jaký je výsledek? – Řídila se Komise dobře svými vlastními pokyny?
V prosinci 2002 schválila Komise sdělení o minimálních standardech pro konzultace , aby vytvořila transparentní a soudržný celkový rámec pro konzultace. Minimální standardy platí od počátku roku 2003. Komise se proto snaží získat názory zainteresovaných subjektů na to, zda uspokojivým způsobem uplatňovala obecné zásady a minimální standardy pro konzultace.