MMR: Peníze z EU na paneláky musejí zlepšit část města

"Chceme dosáhnout toho, abychom nemuseli rekonstruovat panelová sídliště jen pro sociálně slabší skupiny," řekl na konci dubna ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Nové země EU zdůrazňovaly, že na sídlištích hrozí kriminalita a sociální vyloučenost obyvatel, se kterými se potýká například Francie či Itálie. EU proto s poskytováním peněz od roku 2007 souhlasila, dosud je na tyto účely neposkytovala.

Pro získání peněz ale nemůže být cílem jen oprava jednoho domu. "Není to cíl, na který lze vynakládat peníze. Cíl musí být mnohem košatější a jeho součástí může být i oprava domu. V každém případě projekt musí být regionálně zaměřený, řešit část města včetně dalších aktivit," řekla ředitelka bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová. Peníze se tedy budou moci využít i na jiné domy než panelové.

Z EU by na opravy panelových domů a revitalizaci sídlišť mohlo do roku 2013 jít přes sedm miliard korun. Spolu s českými zdroji částka dosáhne zřejmě 8,3 miliardy Kč. Definitivní částka bude známa, až ji schválí Evropská komise. Předpokládá se, že to bude do konce letošního roku. S polovinou celkové sumy se počítá na opravy panelových domů, s druhou polovinou na revitalizaci sídlišť.

Některá města si již ale starosti s opravami panelových domů nedělají. Kvůli tomu, že zejména v důsledku nízkých regulovaných nájmů neměla peníze na údržbu, raději většinu prodala nájemníkům. Peníze teď radnice shánějí spíše na úpravu sídlišť, kde chybí především prostory k parkování, veřejná zeleň a hřiště. K takovým městům patří například Mělník, Ústí nad Labem, Mladá Boleslav, Trutnov, Kroměříž či Zlín.

"Panelových domů vlastníme jen omezený počet, jejich opravy financujeme hlavně z vlastních zdrojů. Dotace ale potřebujeme na celkovou regeneraci sídlišť," řekla například náměstkyně primátora Zlína Svatava Nováčková.

Takřka úplně dokončili privatizaci bytů například v Kroměříži. "Myslíme si, že přímí vlastníci jsou lepšími správci než radnice. Proto si ponecháváme jen sociální ústavy a domovy důchodců, domy zvláštního určení a podobně," uvedl místostarosta Kroměříže Petr Sedláček. Město se ale snaží zlepšit situaci obyvatel postupnou regenerací sídlišť.

Zhruba miliarda korun z EU, kterou by ČR mohla čerpat, by v případě úrokové dotace znamenala podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v opravách velký posun. "Roční tempo by se pak mohlo i zdvojnásobit," řekl ČTK generální ředitel svazu Miloslav Mašek.

"Každé peníze, které přitečou z Evropské unie budou dobré. Ale z hlediska celkové odložené údržby v řádu 300 až 400 miliard korun v panelových objektech, částka jedné miliardy asi není rozhodující," domnívá se předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček. Rozhodující jsou podle něj peníze, které investují uživatelé bytů, ať už to jsou členové družstev, nebo vlastníci. Kdyby šly na opravy peníze jen z EU, trvala by obnova bytového fondu 400 let, podotkl.

Stát má letos prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení na opravy panelových domů 800 milionů korun. Polovinu peněz představují úrokové dotace k úvěrům, druhá polovina slouží jako dotace na havarijní opravy.

Od roku 2001 do roku 2005 stát pomocí úrokových dotací podpořil opravy přes 46.000 bytů v panelových domech. Jsou to zhruba čtyři procenta z celkových 1,16 milionu bytů v téměř 80.000 panelových domech. Loni největší objem úrokových dotací vyčerpal Moravskoslezský kraj.

Stav panelových domů na severu Moravy je kritický, pokud se brzy nezačnou opravovat, mohou lidem brzy spadnout na hlavu. Názory mnoha odborníků shrnul Antonín Laš ze společnosti AIM Ostrava. Nejvíce bytů se v regionu postavilo v 60. a 70. letech minulého století, jejich životnost se přitom původně plánovala na 30 až 40 let. Připravované rekonstrukce by měly prodloužit životnost panelových domů nejméně o dalších 30 let. Města i další vlastníci domů proto vítají ohlášenou možnost čerpat v příštích letech na opravy peníze z EU.

V České republice v panelových bytech žijí zhruba čtyři miliony lidí. Nejvíce panelových domů se postavilo v letech 1971 až 1980, kdy vzniklo zhruba 33.000 domů s více než 468.000 byty. Tyto byty představují zhruba třetinu veškerého bytového fondu v republice.