"Nepředpokládáme, že větší země v rámci nových členských zemí EU, což je Polsko, Česká republika a Maďarsko, se k eurozóně v tomto desetiletí připojí," upozorňuje hlavní ekonomka Bank Austria Marianne Kagerová. Česká republika, která nyní splňuje všechna potřebná kritéria, a Polsko se totiž nechtějí vzdát své autonomní měnové a devizové politiky.
Letos v březnu si podaly žádost o posouzení své připravenosti na přijetí eura Slovinsko a Litva. Očekávaný verdikt komise a ECB tak bude klíčový pro další rozhodování, které připadne radě Ecofin, tedy ministrům financí zemí Evropské unie. Ti své stanovisko sdělí začátkem června. Svůj postoj na konci června vynese ještě Rada Evropské unie, která se skládá z šéfů států a vlád.
"My předpokládáme, že Slovinsko obdrží příznivé hodnocení. Litva ale úplně neprojde, protože má příliš vysokou inflaci," sdělila Kagerová.
Slovinsko splňuje všechna kritéria pro členství v eurozóně. Nová výše zadlužení je pod třemi procenty hrubého domácího produktu a celkový veřejný dluh je hluboko pod 60 procenty HDP, což je maximální povolený strop. Také dlouhodobé úrokové sazby jsou pod 5,3 procenta.
Slovinsko má i stabilní měnu tolar, které nedělá problémy splňovat pohyb v pásmu 15 procent od středu parity eura. Na konci letošního roku bude mít Slovinsko splněn také požadavek, aby jeho měna strávila alespoň dva roky v režimu směnných kurzů ERM-2. Jediným problémem by mohla být inflace, která je teď 2,6 procenta.