Dosažení pozitivních výsledků ve prospěch Evropy: Komise požaduje vytvoření programu pro evropské občany

Využívá podnětů vzešlých z vnitrostátních debat, které proběhly v období reflexe, k jehož zahájení v loňském roce vyzvali političtí představitelé členských států EU.  Nyní nastal čas podniknout na základě výsledků dialogu konkrétní politické kroky.

„Dnešní den představuje významný předěl v práci Komise, které předsedám. V průběhu uplynulých osmnácti měsíců jsme se úspěšně věnovali řešení řady otázek, které se v době, kdy jsem nastupoval do svého úřadu, nacházely v mrtvém bodě. Dnes tedy přijímáme náročný program politiky ve prospěch občanů. Jeho uskutečňování si vyžádá vyvinutí spojeného úsilí všech členských států a i orgánů Evropské unie. Především je zapotřebí účinněji pracovat ve prospěch Evropy. Důvěru veřejnosti k Evropě nelze posílit jinak, než dosahováním pozitivních výsledků.  Pouze na základě tohoto přístupu  lze přistoupit k vytvoření podmínek pro reorganizaci práce orgánů Unie“, prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

„Tímto programem chceme dokázat, že jsme pozorně naslouchali hlasu občanů. Občané se chtějí podílet na rozhodování v Evropské unii. Chtějí, aby Evropská unie ukazovala svou prací cestu vpřed; přestože mají smíšené pocity ohledně členství v EU nebo konkrétních způsobů, jimiž Unie funguje, jsou přesvědčeni, že Evropská unie přináší pozitivní politické výsledky“, řekla Margot Wallströmová, místopředsedkyně Evropské komise pro vztahy s institucemi EU a komunikační strategii.

Program Komise vychází ze strategických cílů prosperity, solidarity a bezpečnosti a trvale se zaměřuje na zajištění zaměstnanosti a hospodářského růstu. Debata o Evropě však ukázala, že existuje rozdíl mezi činností evropských orgánů a vnímáním úlohy Evropy v široké veřejnosti. Ke znovuzískání důvěry veřejnosti hodlá Komise využít všechny své vnitřní i vnější zdroje, aby mohla vyřešit problémy, na něž poukazují evropští občané. Touto politikou chce Komise zajistit splnění jejich očekávání.

Komise zformulovala dvanáct politických iniciativ, jež mají zajistit, aby evropská integrace přinášela pozitivní výsledky. Ke konkrétním návrhům v této oblasti patří:

• revize jednotného trhu, jež má za úkol zlepšit jeho budoucí fungování;
• program přístupu a solidarity, který proběhne současně s revizí jednotného trhu;
• přijetí navrhovaného „seznamu oprávněných nároků“, jenž má napomoci tomu, aby občané EU lépe znali svá práva a mohli je účinněji uplatňovat;
• zlepšení rozhodovacího procesu a zvýšení odpovědnosti orgánů v oblasti politiky spravedlnosti, svobody a bezpečnosti s využitím všech možností, které za současného stavu skýtají zakládací smlouvy.
   

Po následujícím rozšíření Evropské unie Komise znovu potvrdí své existující závazky a zvýší svou účast na diskusích o tempu a rozsahu rozšiřování. Komise již vbrzku zveřejní strategický dokument o vnějších vztazích Evropské unie a ještě v letošním roce zahájí debatu o vnějších důsledcích, které pro Unii vyplynou z pokračující globalizace. Komise rovněž vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí k využívání stávajících smluv a navrhuje řadu konkrétních iniciativ k prohloubení partnerství, mezi něž patří i nové návrhy na omezení byrokracie a zvýšení transparentnosti práce Unie, včetně návrhů na posílení vztahů Unie k parlamentům jednotlivých členských států.  

V otázce záležitostí institucionální povahy pak Komise navrhuje, aby červnová Evropská rada schválila postup řešení, který má být realizován v následných krocích; prvním krokem by bylo přijetí nového politického prohlášení vrcholnými představiteli evropských zemí  a uzavření odpovídajícího závazku v roce 2007, padesát let po podpisu Římských smluv. Toto politické prohlášení by pak tvořilo základ rozhodnutí Evropské rady o zahájení procesu, jehož cílem bude reorganizace orgánů Unie. Další krok u příležitosti těchto setkávání vrcholných představitelů bude následovat v období let 2008/2009, kdy má být předložena zpráva Komise o budoucím financování Unie.

Souvislosti

Po negativním výsledku referenda ve Francii a v Nizozemsku se v červnu 2005 sešli vrcholní představitelé evropských států na zasedání Evropské rady k prodiskutování dalších kroků, jež bylo třeba podniknout v otázce Ústavní smlouvy. Na tomto zasedání přijaly hlavy států a vlád prohlášení o „ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu“. Vyzývají v něm k zahájení „období reflexe“, jež by mělo následovat po negativním výsledku hlasování ve Francii a v Nizozemsku. Prohlášení požaduje uspořádání široké diskuse ve všech členských zemích a naznačuje, že k ní musí přispět i evropské orgány. Zvláštní úlohu v tomto poradním procesu připisuje Komisi.

Dne 13. října 2005 přijala Komise dokument, který je jejím příspěvkem k období reflexe, ale věnuje se i období následujícímu (KOM (2005) 494). V tomto dokumentu Komise bylo kromě definice podpory poskytované členským státům při vnitrostátních debatách vymezeno celkem třináct iniciativ, jež budou prováděny na úrovni Společenství. Dokument mimo jiné zavedl mechanismus zpětné vazby fungující s využitím takzvaného Eurobarometru o budoucnosti Evropy; jeho součástí byl rovněž celkový přehled návštěv jednotlivých členských států zasvěcených tomuto problému i přehled debat zorganizovaných v celé Evropské unii. 

Na počátku rakouského předsednictví vyzval rakouský kancléř Schüssel Komisi, aby předložila své podněty a témata pro debatu hlav států a předsedů vlád členských států. Příspěvek Komise, který byl dnes přijat, vychází z uvedených závazků a požadavků.

Nejnovější průzkum veřejného mínění provedený v rámci programu Eurobarometr, který byl zveřejněn dne 5. května 2006, potvrzuje, že si občané Evropy naléhavě přejí zintenzivnění činnosti EU v řadě oblastí. Výsledky průzkumu navíc ukazují, co občany nejvíc trápí: nezaměstnanost, otázky bezpečnosti, odpovědnosti institucí a dalšího rozšiřování Unie. Tento přehled veřejného mínění a vnitrostátních debat představuje výchozí bod pro další uvažování Komise.

Podrobnější popis toho, jak Komise hodnotí vnitrostátní debaty i svou činnost prováděnou v rámci plánu D, je podán v doprovodném sdělení „Sdělení o plánu D a období reflexe“, KOM (2006) 212 ze dne 10. května 2006.