"V současné době je asi 2,5 milionu ekonomických subjektů a údaje o nich jsou vedeny ve více než 120 různých evidencích, které jsou roztříštěné. Důsledkem toho je, že podnikatelské subjekty, ale třeba i obce a kraje musí sdělovat celou řadu informací různým orgánům do různých rejstříků," řekla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně informatiky Dana Bérová.
Hospodářský registr nahradí například registr živnostenského podnikání, obchodní rejstřík či rejstřík ekonomických subjektů. Vybudování registru se řídí heslem - neobíhá občan, ale data.
Například k ohlášení živnosti nebude potřeba dokládat výpis z trestního rejstříku nebo výpis z evidence daňových nedoplatků, protože tyto skutečnosti si živnostenský úřad na žádost sám ověří. Pravidla pro aktualizaci údajů ze základních registrů pak budou řešit problém zastaralých údajů v různých úředních databázích.
"Jsme i pod velkým tlakem Evropské komise, která stanovila rok 2008 jako rok, ve kterém by mělo být možné provést elektronickou registraci firmy," podotkla Bérová. To není možné, když existuje mnoho roztříštěných evidencí. "Zřízení hospodářského registru je jednou z podstatných podmínek umožnění elektronické registrace, snadnějšího podnikání, snadnější komunikace státu s podnikatelskými subjekty," doplnila ministryně.
Během příštích deseti let by se náklady na vybudování a provoz registru měly pohybovat kolem 945 milionů korun. Přínosy registru mají podle ministerstva informatiky výrazně převýšit náklady na jeho přípravu, vybudování a provoz.