Evropský parlament schválil dlouhodobý rozpočet EU

Po schválení Parlamentem rozpočet na léta 2007-13 stvrdili podpisem předsedové EP, Rady EU a Evropská komise. Poslanci sice přivítali zvýšení původně navrhovaných zdrojů o 4 miliardy eur, na dostatečné financování všech unijních priorit to však podle nich nestačí.

Parlament v posledním kole jednání s Radou EU počátkem dubna prosadil zvýšení původního návrhu členských států na 864,4 miliard eur. Šéfové států a vlád Pětadvacítky v prosinci navrhli 862,4 miliard eur, zatímco Parlament loni v létě žádal 975 miliard.
 
Pro zprávu Reimera BÖGEHO (EPP-ED, DE) k návrhu na obnovení Interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu a hlasovalo 440 europoslanců, proti bylo 190 a 14 se hlasování zdrželo. Pro zprávu Sérgia SOUSY PINTA (PES, PT) k Interinstitucionální dohodě o finančním výhledu na léta 2007–13 hlasovalo 418 poslanců, proti bylo 187 a 15 se hlasování zdrželo.
 
"Dohoda potvrzuje roli Evropského parlamentu jako rozpočtový orgán", zdůraznil po hlasování předseda EP Josep BORRELL (PES). Zatímco pro některé poslance představuje maximum dosažitelného, jde podle jiných o minimum. Denní náklady na rozšířenou Unii podle BORRELLA činí 26 eurocentů na občana.
 
Rakouský kancléř Wolfgang SCHÜSSEL, jehož země v tomto pololetí Unii předsedá, hlasování označil za "velmi přesvědčivý výsledek", který by si podle něho zasloužilo už loňské lucemburské předsednictví. "Parlament nejen vycenil zuby, ale přišel i s konkrétními návrhy", dodal SCHÜSSEL s tím, že například stipendia Erasmus bude moci využít o 100 000 studentů víc než v uplynulých 7 letech. 160 miliard eur věnovaných na rozšíření podle něho dvojnásobně převyšuje peněžní hodnotu Marshallova plánu.
 
Za Parlament interinstitucionální dohodu o rozpočtu podepsal předseda BORRELL, za Radu EU kancléř SCHÜSSEL a za Komisi eurokomisařka pro rozpočet Dalia GRYBAUSKAITĖOVÁ.
 
"Cítíme se více zavázáni přidané hodnotě pro Evropu než jednostranné debatě o čistých plátcích a zpětných tocích finančních prostředků", prohlásil v rozpravě BÖGE. Za deficity označil podfinancování programu družicové navigace Galileo a rozhodnutí k rozvoji venkova a programu Natura 2000.
 
SOUSA PINTO získal podporu pro požadavek, aby se budoucí finanční rámce plánovaly jen na pětiletá období, aby tak jejich délka odpovídala mandátu Parlamentu a Komise.
 
Z českých europoslanců v rozpravě vystoupila Jana BOBOŠÍKOVÁ (NA), která vyjádřila nesouhlas se zřízením fondu pro přizpůsobení globalizaci: "Jsem přesvědčená, že tak opět populisticky rozdáváme ryby tam, kde bychom se měli učit sami ryby lovit." Globalizační fond podle této nezařazené poslankyně zvolené za Nezávislé nemá za cíl pomoci vytváření nových pracovních míst v perspektivních sektorech, nýbrž "podporovat ty, kteří v důsledku útěku firem z těsného krunýře Evropské Unie o práci přijdou: Namísto toho, abychom škrtali směrnice, uvolňovali trh služeb i pracovních sil a snižovali daně, kupujeme si přízeň občanů vidinou krátkodobého sociálního přínosu."
 
 
"Jediný možný kompromis"

BÖGEHO zpráva označuje dubnovou dohodu za jediný možný kompromis, kterého mohl Parlament dosáhnout s cílem zajistit kontinuitu právních předpisů EU a řádnou finanční správu prostředků EU a zachovat legislativní a rozpočtové pravomoci Parlamentu. Zpráva oceňuje

• navýšení prostředků na politiky odsouhlasené Evropskou radou v prosinci 2005
• značné navýšení rezervy Evropské investiční banky (EIB) ve výši 2,5 miliardy eur s cílem posílit "pákový efekt" unijního rozpočtu v oblastech výzkumu a vývoje, transevropských sítí (TEN) a malých a středních podniků (MSP)
• financování neprogramových potřeb: rezerva na pomoc při mimořádných událostech (1,5 miliard eur) a Fond solidarity (až 7 miliard eur) nad rámec dodatečných zdrojů vybraných od členských států
• financování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (až do výše 3,5 miliard eur) opětovným využitím zrušených položek nad finanční rámec
• zapojení Parlamentu do plánované komplexní revize unijního rozpočtu jako takového, která má podle dohody Pětadvacítky proběhnout do konce roku 2009 "na základě zprávy, kterou předloží Komise, případně doprovázenou návrhy"
• zvýšení účasti Parlamentu v procesu rozhodování otázek Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a větší demokratické kontroly vnějších akcí Unie

Parlament si je však vědom skutečnosti, že výsledek jednání nepřinesl řešení řady deficitů. Ty by se měly řešit během ročního rozpočtového procesu a také přezkumem v letech 2008–09.
 
 
Navýšení a "zkvalitnění" unijního rozpočtu
 
Kromě zvýšení rozpočtového stropu o 2 miliardy eur Parlament prosadil i příslib 2 miliard eur mimo finanční rámec a dohodu o "zkvalitnění" využívání unijního rozpočtu. Členské státy Unie tak mají převzít větší zodpovědnost za řádné hospodaření s unijními penězi.
 
Víc než polovinu navýšení (2,1 miliard eur) tvoří výdaje na podporu konkurenceschopnosti, což je jeden ze stěžejních cílů Lisabonské strategie:

• transevropské sítě (TEN): 500 milionů eur
• celoživotní vzdělávání (Erasmus, Leonardo): 800 milionů eur
• výzkum (7. rámcový program): 300 milionů eur
• konkurenceschopnost a inovace (CIP): 400 milionů eur
• sociální politika (Progress): 100 milionů eur

Na soudržnost (strukturální fondy: území spolupráce) má být vyhrazeno o 300 milionů eur víc.
 
O 100 milionů eur má jít na ochranu a řízení přírodních zdrojů (rezerva pro příští činnosti: Life+, Natura 2000).
 
Položky věnované mládeži, kultuře, zdraví a spotřebitelům se mají zvýšit o 500 milionů eur: O 200 milionů eur víc má jít na ochranu zdraví a spotřebitelů a dalších 300 milionů eur na programy Kultura, Mládež v akci a Evropa pro občany.
 
O 1 miliardu eur se mají zvýšit výdaje u položky věnované Unii coby globálnímu partnerovi: Na nástroj Evropské sousedské politiky má jít dalších 200 milionů eur a na SZBP o 800 milionů eur víc.