Pružnou pracovní dobu praktikuje polovina podniků v EU

Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek se sídlem v Irsku zjistila, že v ČR různé formy pružnosti umožňuje 54 procent podniků, podobně jako v Irsku, Polsku či Británii. V Lotyšsku či Švédsku je to 65 procent, v Portugalsku naopak jen 22 procent a na Kypru 18 procent.

Zaměstnavatelé i zaměstnanci se shodli, že jim pružnost vyhovuje - umožňuje přizpůsobit pracovní zátěž jak soukromému životu, tak potřebám podniku. Snižuje také absence na pracovišti a omezuje placené přesčasy. Nadace označila toto velmi kladné hodnocení za "významné a pozoruhodné".

V českém případě jsou zhruba stejně zastoupeny čtyři základní možnosti - klouzavá pracovní doba bez náhradního volna, možnost si nastřádat hodiny, ale nevybrat si celé dny, možnost si vzít volno na celý den za nastřádané hodiny a možnost náhradní volno kumulovat po delší období a vybírat najednou.

Přechod na zkrácenou pracovní dobu je v ČR podle tabulky nadace nejsnazší z nových členských států; v rámci EU je zkrácený úvazek běžnější jen v Nizozemsku, Británii, Švédsku a Francii. Český nekvalifikovaný zaměstnanec může takto změnit pracovní dobu lehce či s malým čekáním v 50 procentech případů, maďarský například ve 12 procentech případů a portugalský zhruba stejně. Kvalifikovaní to mají v ČR poněkud horší (44 procent), stále však mají daleko větší šance než Slovinci, Maďaři, Kypřané, Portugalci a Řekové (všichni pod 20 procent).

Částečný pracovní úvazek si pochvalují hlavně ředitelé. Zaměstnanci namítají, že lidé této možnosti využívají jen pod tlakem životních okolností, protože jinak jim to brání v kariéře. Ačkoli to většina podniků oficiálně popírá, 22 procent manažerů v interview s nadací uznalo, že zkrácená pracovní doba má negativní vliv na kariérní postup.

Podniky v zemích jako Nizozemsko, Belgie, Finsko či Británie nabízejí masově postupné zkracování pracovní doby svým starším zaměstnancům. V ČR činí takovou nabídku 33 procent zaměstnavatelů, v Nizozemsku 65 procent a v Portugalsku šest procent. Zpráva vysvětluje, že toto schéma umožňuje starším lidem zůstat v pracovním procesu co nejdéle a zároveň si zvyšovat pohodlí. Využívá se ho obvykle v bohatších zemích, kde mají lidé na konci kariéry dost úspor, aby si mohli dovolit méně vydělávat.