Zatímco v roce 1995 činily na Slovensku daňové příjmy - včetně sociálních dávek a nepřímých daní - 40,5 procenta HDP, v roce 2004 to již bylo 30,3 procenta. Polsko snížilo ve stejném období daně z 38,5 procenta na 32,9 procenta a Estonsko ze 37,9 na 32,6 procenta. Ve všech 25 nynějších členských zemí unie daňové zatížení v průměru kleslo na 39,3 ze 39,7 procenta.
V ČR se podle studie zatížení zvýšilo na 36,6 ze 36,2 procenta. To je 13. místo v EU, jejíž země mají úroveň zdanění značně odlišné - od Litvy s 28,4 procenta HDP, Lotyšska (28,6), Irska (30,2) a Slovenska po Švédsko (50,5 procenta), Dánsko (48,8), Belgii (45,2), Finsko (44,3) a Francii (43,4 procenta).
ČR je pod úrovní průměru EU, ale oproti průměru deseti nových členských států je její zdanění vyšší o 2,6 procentní body. Hlavním zdrojem daňových příjmů jsou se 41,3 procenta sociální dávky, což je vysoko nad průměrem EU (30,6 procenta).
Naopak relativně nízká je daň z příjmu, která má pro nejvyšší příjmy úroveň 32 procent. Pro daň z příjmu má Eurostat údaje z letošního roku. V celé EU je průměr 45,2 procenta. Nejnižší daň z příjmu v EU je na Slovensku (19 procent), v Estonsku (24) a Lotyšsku (25 procent), nejvyšší naopak v Dánsku (59 procent), Švédsku (56,6), Nizozemsku (52), Finsku (51), Slovinsku, Rakousku a Belgii (po 50 procentech).