Pracovní úrazy vyžadují delší dobu léčení

K úrazu může dojít rychle a kdekoliv, zpravidla když to nejméně čekáme. Úrazy se nevyhýbají nikomu. A když už se nějaký ten úraz přihodí, bez ohledu na jeho závažnost jde vždy o nezáviděníhodnou situaci. Kromě bolesti může úraz způsobit i řadu problémů, vynutit si změny plánů a dostat člověka do svízelné situace.

Sportem ku zdraví?
Míčové hry, cyklistika, lyžování. Ať už tyto či jiné sporty provozujete vrcholově nebo rekreačně, riziko úrazů se zvyšuje. Sportem sice zocelíte tělo i ducha, ale zároveň se při jeho provozování může přihodit nejedna nepříjemnost v podobě bolestivého zranění. Ovšem ani zarytí odpůrci sportu či jiné fyzické aktivity nejsou rizika úrazů ušetřeni. Ať už je to v zaměstnání, při dopravních nehodách nebo na dovolené, riziko úrazů je všudypřítomné

Řeč čísel
Podívejme se blíže na pár čísel a statistik. Jak vyplývá z údajů z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2004 (za rok 2005 bude přehled k dispozici kolem poloviny tohoto roku), ještě nebezpečnější nežli sport jsou domácí aktivity. Z celkového počtu 1.824.015 úrazů ošetřených na chirurgické ambulanci v roce 2004, jich do této kategorie spadalo celých 57 %.

 Zdroj: www.uzis.cz

Práce šlechtí i zraňuje
Ani práce není bez rizika. Zvláště pokud děláte manuální práci v oborech jako kovovýroba či stavebnictví, kde je pravidelně zaznamenávám největší počet úrazů. V loňském roce se v zaměstnání stalo 178.072  úrazů, z čehož 85 % případů skončilo pracovní neschopností. V téměř 80 tisících případech byla délka pracovní neschopnosti delší než 3 dny.

Tabulka: Statistika pracovních úrazů v jednotlivých letech 

Zdroj: www.czso.cz

Na první pohled je zřejmé, že počet pracovních úrazů za 10 let výrazně poklesl, a to o více než 20 %. Ovšem tento pozitivní údaj poněkud zkresluje snížení počtu pojištěnců. Přesto v četnosti úrazovosti na 100 pojištěnců došlo k určitému zlepšení. Zatímco před deseti lety dosahoval tento ukazatel hodnoty 2,26, v loňském roce to bylo 1,85 úrazů na 100 pojištěnců. Méně potěšující jsou však čísla, znázorňující délku trvání pracovní neschopnosti. V roce 1994 byla průměrná délka trvání případu 35,22 dnů, v minulém roce byla tato doba téměř o 10 dní delší.

Může za to nová legislativa?
V roce 2004 došlo zákonem č. 421/2003 Sb., ke snížení vyplácených dávek v prvních třech dnech nemoci z 50 % na 25 % z denního vyměřovacího základu. Poté, kdy zákon vstoupil v platnost, poklesla nemocnost meziročně o čtvrtinu. Podstatně menší vliv měla na počet pracovních úrazů, kde byl zaznamenán pouze 1,6 %ní pokles. Jaké jsou však důvody nárůstu délky pracovní neschopnosti? Že by opět legislativa? Vypadá to, že snížení vyplácených dávek má za následek přecházení méně závažných onemocnění ani drobné poranění není důvodem k vyhledání lékaře.

Do práce se zlomenou rukou?
Pokud je tomu opravdu tak, pak snižující se počet úrazů a rostoucí dobu rekonvalescence můžeme očekávat i v dalších letech. Zvláště po přijetí poněkud kontroverzního zákona o nemocenském pojištění, který ukládá povinnost zaměstnavatelům hradit prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance ze svého. Přestože si tyto náklady budou moci odečíst, dá se očekávat, že firmy se budou snažit motivovat své zaměstnance ke stoprocentní docházce. Ať už mimořádnými prémiemi za nulovou absenci nebo naopak snižováním prémiové složky za častou nepřítomnost v důsledku nemoci. Méně závažná onemocnění a úrazy se tak budou přecházet, což mnohdy vyústí v komplikovanější případy. Uvidíme, zda slabý otřes mozku či tržná rána vyžadující pár stehů budou důvodem k návštěvě lékařské ordinace.