Ztráty včelstev kvůli dlouhé zimě činí dle odhadů 20 až 25 pct

Nižší stavy včel nemusejí výrazně ovlivnit letošní produkci medu, protože při příznivém průběhu včelařského roku ztráty dohoní ostatní včelstva dobrým výnosem, uvedl Peroutka.

Celkově se podle něj dá říci, že přezimování dopadlo lépe spíše na západ od Prahy než na východ. Například ve Stonavě na Karvinsku podle dřívějších informací přežilo pouze 18 ze 111 včelstev, které byly ještě na podzim evidovány na území obce. Zvýšené úhyny hlásily také některé výše položené regiony, třeba Českomoravská vrchovina a Krušné hory.

Ztráty včelstev měly na svědomí nemoci ale hlavně zima. Ta byla příznivá poměrně stálým, byť mrazivým počasím, ale byla příliš dlouhá. Včely pak mají problém s tím, že mají v sobě více výkalů, než pojme jejich trávicí trakt. Přirozené je pro ně vykonat potřebu mimo úl, což je v mrazivém počasí stojí život. Letos ale byly i případy, kdy tak činily v úlu, což zpravidla znamená úhyn celého včelstva, uvedl dříve Peroutka.

Naposledy zaznamenali chovatelé výrazné úhyny v zimě 2002/2003, kdy přišli o 23 procent, tedy zhruba o 110.000 včelstev. Za běžné se považují zimní úbytky do deseti procent.

Tuzemská produkce medu loni meziročně vzrostla o osm procent zhruba na 8400 tun a byla nejvyšší v posledních pěti letech. Včelařů v Česku ubývá a loni jich bylo něco přes 50.000. Svaz reprezentuje asi 97 procent chovatelů včel.