Výstavba Královopolských tunelů zahájena

Slavnostně tak  odstartoval  jeden z nejvýznamnějších dopravních projektů silniční sítě České republiky. Projekt s oficiálním názvem „Silnice I/42, VMO, Dobrovského B“, který po svém dokončení podstatně sníží hustotu dopravy ve vnitřním Brně, se dotýká rozsáhlého území městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Rozhodující část tvoří dva paralelní dvoupruhové  tunely dlouhé cca 1,25 km. V projektu jsou označeny jako tunely Dobrovského I a II, ale v médiích se často používá i označení Královopolské tunely. 

Tunel Dobrovského I je dlouhý 1239 metrů a je projektován v přímé v trase dnešní ulice Dobrovského. Na 1053 metrů ražené části tunelu navazují hloubené části budované v zapažených jamách, dlouhé 134 m v Žabovřeskách a 52 m v Králově Poli. Tunel Dobrovského II je ještě delší - celkem 1258 m. Ražená část měří 1060 m a hloubené části 149 m v Žabovřeskách a 49 m v Králově Poli. Tunel Dobrovského I povede v ose ulic Žabovřeská - Dobrovského a tunel Dobrovského II paralelně asi o 60 m jižněji v prodloužené ose ulice Pešinovy. Žabovřeský portál tunelů leží mezi mostem přes VMO v Korejské ulici a ulicí Hradeckou, Královopolský ústí mezi ulicemi Poděbradova a Košínova.

V každé tunelové troubě je jeden nouzový záliv pro odstavení vozidla při poruše. Tubusy jsou propojeny čtyřmi tunelovými spojkami, které slouží jako únikové cesty pro pěší. Z jedné z nich je možné dostat se po schodišti nebo evakuačním výtahem přímo na povrch k technologickému centru v Dobrovského ulici. Technické vybavení tunelů odpovídá nejaktuálnějším požadavkům evropských standardů (automaticky řízené větrání, monitorovací zařízení, SOS skříně, kamerový dozor, požární vodovod).

Projekt v maximální možné míře reflektuje požadavky na začlenění vnějšího městského okruhu do okolní zástavby. Zvláštní zřetel je kladen na ochranu před negativními vlivy dopravy, zejména hluku. „Z tohoto hlediska byl pro projektanty nejsložitějším úsek předpolí žabovřeského portálu, kde navrhli komunikace přilehající k zástavbě překrýt 230 metrů dlouhými galeriemi,“ řekl dnes Ing. Jiří Rupp, ředitel Správy Brno ŘSD ČR. VMO zde bude na rozdíl od současného stavu výrazně zapuštěn pod úroveň terénu. Povrchy zárubních zdí a stěny galerií budou obloženy materiály pohlcujícími zvuk. Žabovřesky budou chráněny protihlukovými stěnami, valy, zelení a u řady obytných domů se uskuteční výměna oken za protihluková.

Vedle tunelů jsou významnou částí projektu také mimoúrovňové křižovatky (MÚK). Nová MÚK ulic Žabovřeská a Hradecká bude třípatrová. Ve spodní úrovni vede VMO do tunelů, uprostřed bude okružní křižovatka pro místní dopravu, spojující ulice Hradecká, Dobrovského a rampy z VMO Žabovřeská. Třetí patro MÚK  bude určeno pro tranzitní dopravu ve směru západ - sever (Svitavy) a jih - sever (z města). Těžká tranzitní nákladní doprava bude z VMO naváděna do tunelu a na Svitavy odbočí až vratnou rampou v MÚK Dobrovského / Svitavská radiála na opačné straně tunelu. VMO je na místní komunikace v Žabovřeskách napojen obousměrnou středovou rampou přes most v Korejské ulici.

MÚK Hradecká / Královopolská byla navržena jako dvouúrovňová. Ve spodní části,  tři metry pod současným terénem bude světelně řízená křižovatka pro místní dopravu. Šest metrů nad ní bude na mostech vedena tranzitní doprava ve směru na Svitavy. Most v Korejské ulici má půdorysně tvar písmene T. Ve směru ulice Korejské je navržen jako čtyřpolový, přičemž krajní pole slouží jako vjezd do navazujících galerií a střední pole pro vjezd do tunelu. Ve směru ulice Žabovřeská má most podobu sjízdné rampy na VMO.
„Tento úsek okruhu je pro mne jako stavaře velkou výzvou, protože podle projektu je nejen účelný, ale i  architektonicky zajímavý. Věřím, že s ním Brňané budou spokojeni,“ řekl dnes Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS, a.s., vedoucího člena sdružení, které tuto zakázku realizuje.

Celkové náklady stavby včetně monitoringu, statického zajištění domů, náhrad apod. se předpokládají ve výši necelých  8,2 miliardy  Kč  včetně DPH. Hlavním investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Financování stavby je zajištěno ze Státního fondu dopravní infrastruktury společně se statutárním městem Brnem, které v rámci sdružených prostředků přispívá na výstavbu. Inženýrskou činnost a technický dozor obstarávají Brněnské komunikace a.s.

Dokumentaci zpracovalo Inženýrské sdružení VMO Dobrovského, Amberg Engineering Brno a.s., PK Ossendorf s.r.o., Dosing - Dopravoprojekt Brno group, spol. s r.o. a Eltodo Dopravní systémy s.r.o. Autory architektonického řešení a vizualizací  jsou: Archika, Ing. arch. Jindřich Kaněk, Wave Studio, Ing. arch. Vojtěch Koudelka  a Ing. arch. Zdeněk Stránský.

Generálním zhotovitelem je „Sdružení VMO Dobrovského B“, jehož členy jsou OHL ŽS, a.s. (vedoucí sdružení), Metrostav a.s. a Subterra a.s. Celková cena přesahuje 6,5 miliardy Kč včetně DPH. Zprůjezdnění silnice č. I/42 VMO je plánováno na rok 2011 a kompletní dokončení díla na květen roku 2014.