Když jsem byl v prváku, vlastně jsem moc netušil, co to ta maturita je. Tedy jsem se jí ani nemohl bát. Ve druháku ke mně dorazily zvěsti o této zkoušce a to už jsem se bát začal, a pořádně. Ve třeťáku jsem sebral odvahu a šel se na tu hrůzu podívat. To mě dokonale uklidnilo, takže když jsem maturoval, nervózní jsem byl jen z toho, aby se na mě nepřišlo podívat málo lidí.
Byl jsem na škole docela známá tvář a tak jsem maturitu pojal jako takovou malou exhibici. Pravda, neexhiboval jsem ani tak znalostmi, jako jsem se spíše snažil pobavit učitele, sebe i přihlížející. U posledních dvou to šlo snadno, zvláště když mi během zkoušky dvakrát zvonil telefon, prvním do smíchu příliš nebylo. Nakonec jsem si vysloužil číselnou řadu, která mě jako člověka posléze rok koketujícího s matematikou vyloženě nadchla - 1, 2, 3, 4. Na známky jsem nehleděl již od druháku maturu jsem měl v kapse, takže spokojenost.
Na maturitě mi vadila jiná věc - už od Vánoc jsem si sliboval, jak na to zasednu a budu se učit, honil se za vším možným, abych měl chvíli času, který jsem pak stejně neměl. A najednou jsem stál před školou, maturitu úspěšně za sebou a teprve tehdy mi došlo, že jsem na škole skončil. Že jsou ty úžasné čtyři roky života za mnou, že ta naše skvělá parta z gymplu skončila. Nějak jsem ani neměl radost z těch dlouhých prázdnin...
Vážení maturující, nebojte se toho! Věřte, že učitelé budou nervóznější než vy a mnohdy se budou pekelně snažit, aby vás dokopali ke správné odpovědi. Najednou všechno to, co vám zakazovali, bude povoleno - šeptání, napovídání, opisování... a ponejvíce to budou oni, kdo bude napovídat. Užívejte si těch několik posledních dní středoškolského života. Protože přece jen, v mnohém to jsou nejkrásnější roky života. Nenechte si je otrávit stresem z nějaké zkoušky a uvidíte - ono vám to hned půjde o něco lépe. A samozřejmě, užijte si ty nejdelší prázdniny, jaké kdy budete mít. Ony totiž nakonec vůbec nebyly špatné!
Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.