Česká ekonomika pod taktovkou KSČM

Téma týdne: Volby 2006

Letošní volby se nezadržitelně blíží, což nám dávají pocítit především média. Zúčastní se jich celkem 24 stran z 26 původně nahlášených. Lídři jednotlivých politických stran se navzájem osočují a napadají. Volební programy jsou opět plny slibů jako sníženíní nezaměstnanosti a daní, a naopak vyšší příjmy pokud možno pro všechny. Jednou ze stran, která s největší pravděpodobností bude mít zastoupení v poslanecké sněmovně, je i Komunistická strana Čech a Moravy. Podívejme se na některé body z jejich volebního programu:

• Růst zaměstnanosti, spravedlivější ocenění lidské práce, ochrana zájmů sociálně slabých a ohrožených skupin obyvatel.
• Podpora poctivého a sociálně citlivého podnikatelského úsilí založeného na tvorbě hodnot.
• Prosazení strategie udržitelného rozvoje s maximálním využitím vědy a moderních, ekologicky šetrných technologií.
• Rozvoj občanské samosprávy, posílení role odborů a spoluúčasti zaměstnanců na řízení a zisku podniků, prohlubování a upevňování demokratického charakteru politického systému a zkvalitňování právního státu, atd.

Naším úkolem není zkoumat či polemizovat, zda a do jaké míry budou tyto cíle splněny, ale zaměřit se na kvantifikovatelné cíle. Proto jsme připravili několik otázek z různých oblastí ekonomiky, které jsou politicky ovlivnitelné a měřitelné. Tentokrát na ně odpovídal komunistický poslanec RSDr. Miroslav Opálka, který je odborným mluvčím KSČM pro resort práce a sociálních věcí.

Jak odhadujete, že se bude vyvíjet výše průměrné a minimální mzdy (v současnosti 19.030 Kč a 7.570 Kč) v případě, že se vám podaří realizovat váš volební program?
V případě možnosti realizovat volební program KSČM by průměrná mzda na konci volebního období v roce 2010 mohla dosáhnout 27.000 Kč a minimální mzda 13.500 Kč.

Jak by se mohla vyvíjet diference mezi životním minimem a minimální mzdou (současně 4.420 Kč a 7.570 Kč, resp. čistá mzda 6.419 Kč)?
Předpokládám, že minimální mzda by byla průběžně valorizována na hranici 50 % průměrné mzdy v podnikatelské sféře a životní minimum by sledovalo vývoj cenové hranice ve spotřebním koši v nízkopříjmových skupinách obyvatel. Tak, aby byly zabezpečeny dosažené standardy ve společnosti, zejména  bydlení, strava a ošacení. Odhaduji životní minimum na hranici 60 až 70 % minimální mzdy.

Předpokládejme, že přijetí jednotné evropské měny je i pro vaší politickou stranu klíčové. V jakém roce by přijetí eura mohlo být reálné podle vašeho názoru?
KSČM se domnívá, že přijetí eura je nevyhnutelné, ale tvrdíme, že konkrétní termín nelze určit „od zeleného stolu“ . Je nezbytné,  aby občané ČR byli informováni o všech aspektech kladných i záporných s přijetím eura. Je také možné využít institut referenda jako v severských zemích, neboť přijetí eura je strategická záležitost a občané by se k tomu měli vyjádřit. Ke vstupu do měnové unie by mělo dojít až po dosažení přiměřené výše příjmů občanů a se zárukou neohrožení úspor občanů skokovou inflací. Rok 2010 pro nás není závazným. Závazná je připravenost.

Den daňové svobody je, bez ohledu na techniku jeho výpočtu, pro mnoho občanů zajímavým srovnávacím ukazatelem. V posledních letech se drží v polovině měsíce června (data za období 2000-2006: 6.6., 7.6., 11.6., 12.6., 15.6., 14.6., 14.6.). Odhadněte datum Dne daňové svobody, které bude platné na konci dalšího volebního období, tedy v roce 2010.
K 15. 6. 2010.

Obecná míra nezaměstnanosti v posledních letech kolísá kolem 8% hranice. Jak vysoká nezaměstnanost je, dle vašeho mínění, reálně dosažitelná pomocí vašeho ekonomického programu?
Pro KSČM je ideální stav plná zaměstnanost. To deklarují i dokumenty EU. Jde o to vytvářet nová pracovní místa, podpořit strategické národní programy i malé podnikání, zajistit, aby podniky , které byly privatizovány, reinvestovaly zisky v ČR. Participace na růstu HDP celé společnosti, nikoli jen vyvolených, by zvýšila kupní sílu. Našim cílem je dosáhnout cestou Celonárodního programu zaměstnanosti 300.000 nových dlouhodobých pracovních míst a tím stlačit nezaměstnanost zatím pod 4 %.

Ekonomika České republiky sice roste, HDP na obyvatele se však stále zdaleka nevyrovná státům EU15. O kolik odhadujete, že se v průběhu volebního období přiblížíme těmto hodnotám?
Pravda je, že produktivita práce v ČR je 70 %, ale úroveň mezd 40 %. Je nutné zvýšit prostřednictvím státu tlak na růst mezd  a podpořit koupěschopnou poptávku a především české investice. Rovněž  objektivizovat kurz naší měny a zaměřit se na podporu výroby s větší přidanou hodnotou. Čtyři roky je pro vývoj ekonomiky poměrně krátká doba na stanovení stupně přiblížení. Navíc to předpokládá objektivní posouzení předpokládaného vývoje srovnávacích ekonomik. Půjde tedy spíše o stabilně rychlejší dynamiku ekonomického rozvoje ČR vůči státům EU15.

Vnímáte současné tempo ekonomického růstu jako „dostatečné“? Pokud budete moci plně realizovat svůj volební program odhadněte, jak se bude v příštích čtyřech letech HDP (v procentní meziroční změně) vyvíjet.
Tempo růstu, zdá se,  je velké. Otázkou je, zda uváděná čísla v sobě neskrývají některá statistická „vylepšení“ a je li zveřejněný růst zdravý. Růst nad 6 % považujeme za dobrý, který nepřehřeje ekonomiku a v průběhu dalších čtyř let by měl minimálně oscilovat kolem této hodnoty.

Jak vnímáte zadluženost České republiky? Jaké tempo růstu (poklesu) odhadujete za dobu vaši možné vlády?
Zadluženost ČR – tj. státní dluh, dluhy obcí, mimorozpočtových fondů, zdravotních pojišťoven, je cca 900 miliard. Což je jeden státní rozpočet navíc. Na straně druhé podstatná část republiky byla vyprodána, což svědčí o nezodpovědnosti politiků, kteří byli u moci a tento rozprodej dopustili a přitom nezajistili žádné rezervní zdroje. KSČM podporuje jen takové úvěry, které jdou do vzdělávání a infrastruktury země. Příjmová částka do státního rozpočtu musí zabezpečit mandatorní výdaje a další objektivizované výdaje státu. To musí zajistit především výkonná ekonomika a vybilancované daňové a pojistné systémy. Až pak se zastaví další zvyšování státního deficitu. KSČM je ochotna zvýšit státní dluh jen na povzbuzení výkonnosti národního hospodářství, což umožní  v dalším období umořování státního dluhu. Jinak by splácení tohoto dluhu šlo na úkor občanů.

V současné době výdaje průměrného občana na zdraví činí asi 2 % z celkových výdajů domácností. Jak vysoké procento očekáváte v roce 2010?
Je důležité vůbec přehodnotit systém zdravotního pojištění z roku 1992. Tento systém se neosvědčil. Zdravotní pojištění je určitá forma daně a na jeho čerpání jsou vyvíjeny tlaky ze všech stran. Efektivní a transparentní finanční politikou ve zdravotnictví lze zamezit nehospodárnosti a pak není důvod vybírat dodatečné peníze od lidí. Proto očekáváme, že toto procento nebude třeba zvyšovat, ale ani snižovat.

Bude školné na veřejných vysokých školách stanoveno na tržním principu nebo plošně? Vyrovná se výše školného na veřejných a soukromých vysokých školách?
Školné na školách není recept na problémy resortu školství. KSČM nepodporuje školné na žádném typu státní školy.

Nyní činí poměr průměrné hrubé mzdy k důchodu asi 40 %. Jak se změní tento poměr při realizaci vámi navrhované důchodové reformy v případě dnešního třicátníka a třicátnice s dvěmi dětmi a v jakých letech půjdou tyto lidé do důchodu?
Dle statistiky Evropské komise činí nyní v ČR výdaje na důchody 8,5 % HDP,  v roce 2025 to bude 8,9 % HDP. Proto není nutné dělat unáhlené změny nebo to dopadne jako se zdravotním systémem. I vzhledem k výši nezaměstnanosti a stále nízké střední délce života není ekonomický  důvod  posunovat věk pro odchod do důchodu. KSČM trpělivě obhajuje průběžný solidární systém penzijního pojištění garantovaný státem, průměrný státem garantovaný důchod postupně zvyšovat nad minimální úroveň 40 % současné průměrné mzdy, s pravidelnou valorizací podle vývoje mezd a cen. Vyšší náhradový poměr může každý dosáhnout např. dobrovolným důchodovým připojištěním  nebo životním pojištěním. Nepředpokládáme změnu v náhradovém poměru ani ve věku odchodu do důchodu.

V současné době existují různé podpory vlastnického bydlení (státní podpora stavebního spoření, hypotečních úvěrů, daňové odpočty, půjčky SFRB). Změníte tuto nabídku?
Spíše rozšíříme zdroje na podporu výstavby bydlení, např. využití cca 40 miliard korun ze zaniklého Fondu národního majetku, dále např. podpora družstevního bydlení a výstavby domů a bytů na neziskovém principu obcemi, její financování dlouhodobými státem podporovanými úvěry s finančně dostupnými splátkami. Dále prosazujeme daňové úlevy pro bytovou výstavbu. Nabídku tedy rozšíříme.

Další finanční tipy a triky najdete na www.finance.cz/aktuality/>.