Daně v Česku vysoké, nejhorší ale nejsme

Je těžké si představit, že by diskuse o výši daňového zatížení v České republice ustaly. Od politiků, ekonomů, ale i podnikatelů denně slyšíme, a nutno říci že oprávněně, že míra zdanění je v Česku neúnosná, že vysoké daně podnikatele "dusí". Veřejnosti jsou často dávány za vzor státy s podstatně nižšími daněmi a vysoce rostoucí a prosperující ekonomikou. Jaká je pravda se z médií dozvíme málokdy. Tvrdá ekonomická a statistická data jsou ne vždy publikovaná srozumitelně a přehledně. Jedním z mála ukazatelů pro porovnání daňového zatížení mezi státy Evropy (nebo státy v rámci OECD) je daňová kvóta.

Porovnatelnost údajů
Nechceme a nebudeme si hrát na soudce mezi jednotlivými zájmovými skupinami. Podíváme se na ona tvrdá ekonomická a statistická data. Autoritou pro naše mezinárodní porovnání bude metodika Eurostatu (Evropského statistického úřadu) a OECD.

Eurostat v těchto dnech vydal novou informaci ohledně výše daňových kvót v Evropské unii pro rok 2004. Průměrná hodnota daňové kvóty je v EU 39,3 %. Česká republika se s hodnotou 36,6 % na žebříčku umístění států (dle výše daňové kvóty) objevuje přibližně uprostřed. Publikovaná data jsou v následující tabulce seřazena dle hodnot dosažených v roce 2004.

 

/> /> /> /> /> /> /> /> /> /> /> /> /> />

Země	1995	2003	2004
Litva	28,6	28,2	28,4
Lotyšsko	33,6	28,5	28,6
Irsko	33,1	29,0	30,2
Slovensko	40,5	31,3	30,3
Estonsko	37,9	32,9	32,6
Polsko	38,5	33,3	32,9
Kypr	26,9	33,3	34,1
Portugalsko	31,9	35,1	34,5
Španělsko	32,7	34,0	34,6
Řecko	32,6	36,4	35,1
Malta	27,6	32,2	35,1
Velká Británie	35,4	35,5	36,0
Česko	36,2	36,0	36,6
Nizozemsko	40,5	37,5	37,8
Německo	39,8	39,6	38,7
Maďarsko	41,6	39,0	39,1
Slovinsko	40,2	39,4	39,7
Lucembursko	42,4	40,9	40,1
Itálie	40,1	41,5	40,6
Rakousko	41,3	43,0	42,6
Francie	42,7	43,1	43,4
Finsko	45,6	44,6	44,3
Belgie	43,8	44,9	45,2
Dánsko	48,8	47,6	48,8
Švédsko	49,0	50,2	50,5
Norsko	42,3	42,9	n/a
Průměr EU	39,7	39,5	39,3
Průměr eurozóny	39,9	40,0	39,7

 Zdroj dat: Eurostat
n/a - data nejsou dostupná

"Ačkoliv z tabulky vyplývá, že se daňová kvóta v české republice v roce 2004 meziročně zvýšila o 0,6 procentního bodu, očekáváme její následný pokles," uvedlo k publikovaným datům Ministerstvo financí. A důvody zvýšení? V roce 2004 došlo ke zvýšení nepřímých daní, a to zejména spotřebních daní u tabákových výrobků. Dále je nutné zmínit, že ačkoliv se sazba DPH snížila o tři procenta (z 22 na 19 %), řada výrobků byla přesunuta ze snížené sazby do základní, takže výsledné daňové zatížení bylo vyšší.

Daňová kvóta se  vypočítá jako poměr součtu celkových daňových příjmů k HDP. Výše HDP je v zemích EU stanovena dle metodiky ESA 95, tedy na akruální bázi. Pokud jde o daňové příjmy, ty lze určit jednak na cash (hotovostním) principu, jednak na principu akruálním.

Zdanění práce, které kleslo v posledních dvou letech se v tabulce ještě neprojevilo, protože data jsou publikována teprve za rok 2004. "V roce 2005 a 2006 byly provedeny kroky ke snížení daňových sazeb, a to v případě daně z příjmů fyzických i právnických osob. Tato opatření by se v budoucnu měla projevit právě v poklesu daňové kvóty," uvádí dále ministerstvo.

V tabulce můžeme najít velmi zajímavé údaje. Jedním z nich je příklad Slovenska. Prudký pokles daňové kvóty mezi lety 1995 a 2004 řadí Slovensko na publikovaném žebříčku velmi vysoko a naznačuje zajímavý směr a příslib po provedených reformách. Na čelních místech se objevují tradičně pobaltské státy a Irsko. Hlavně Irsko je dobrým příkladem správně provedených ekonomických reforem, které ho posunuly ze zaostalé země mezi elitu moderní Evropy. Na opačném konci najdeme také tradičně státy skandinávské. Také žádné překvapení. Vysoká míra zdanění a silné sociální systémy jsou v těchto státech známé. A nedá se říci, že by Belgie nebo Švédsko patřily mezi chudé regiony. Univerzální recept evidentně neexistuje.

 

/> />

Věk	1995		2003		2004
	ČR	Průměr OECD	ČR	Průměr OECD	ČR (odhad)
Celkové daňové příjmy	37,5	35,7	37,7	36,3	37,6
Daně z příjmů a zisků	9,4	12,7	9,6	12,6	9,1
Sociální pojištění	15,5	9,1	16,4	9,5	16,3
Daně z majetku	0,5	1,8	0,5	1,9	0,4
Daně ze zboží a služeb	12,1	11,3	11,2	11,5	11,8

 

Data v druhé tabulce jsou čerpána ze statistik zpracovávaných OECD a byla publikována na stránkách Ministerstva financí. Metodika OECD je nepatrně odlišná od metodiky Eurostatu, proto se čísla neshodují, nicméně tím, že je tabulka detailněji propracována co se týče struktury daňových příjmů a jejich podílu na HDP, poskytuje lepší přehled o tom, na jaký druh příjmů je při zdaňování v  České republice kladen důraz.

Pokud jde o podíl celkových daňových příjmů na HDP, rozdíl není tak vysoký oproti zemím OECD, dokonce v roce 2003 došlo k přiblížení tohoto ukazatele, ovšem důvod byl v růstu průměru OECD, nikoliv ve skutečnosti, že by se v České republice snížilo daňové zatížení. V případě zdanění příjmů a zisků nedosahuje Česká republika průměru OECD, naopak vysoce nadprůměrné je sociální pojistné, což vede k vysokému celkovému daňovému zatížení příjmů z práce. Právě celkové (daňové a sociální) zatížení práce odvody do státní pokladny je předmětem kritiky nejen pravicových politiků.

Zdanění majetku se v České republice nemění, lze se pozastavit pouze nad jeho výší, neboť podíl inkasa majetkových daní na HDP je čtyřikrát menší než je průměrný podíl v OECD. Poslední položka, která přibližuje míru zdanění zboží a služeb, vypovídá o skutečnosti, že v tomto ukazateli Česká republika těsně kopíruje hodnoty průměru OECD.

Závěr
Nezávislé soudy, policie, bezproblémový chod státu a mnoho dalších položek financovaných ze státního rozpočtu nás nutí daně platit. Této povinnosti se jen těžko dá vyhnout a není cílem žádné rozumné politické strany absolutní zrušení daňové povinnosti občanů nebo firem. Na druhou stranu obrovská míra přerozdělování vybraných financí také není tou správnou cestou. V Evropě i ve světě funguje mnoho daňových modelů. Ten náš byl nastaven na počátku devadesátých let a podle mnohých je čas na jeho větší či menší úpravy. Ostatně za pár dní jsou volby a při nich budeme mít všichni možnost ovlivnit mimo jiné i "daňovou budoucnost" naší země. Co na nás politici a jejich ekonomičtí odborníci chystají jsme se pro vás snažili zjistit ve Fintricích pro tento týden.