Rusnok: Změna pravidel pomůže penzijnímu připojištění

Dobrý den, Asociace penzijních fondů České republiky (APF ČR) už zveřejnila výsledky jednotlivých fondů za první čtvrtletí letošního roku. Na trhu penzijního připojištění figuruje necelých 3,4 milionů uživatelů. Existuje ještě prostor pro jeho růst, nebo je již nasycen?
Prostor myslím stále existuje. Dnes je v ČR cca 4,8 mil. ekonomicky aktivních obyvatel, což je jakýsi teoretický strop, kterého jistě nikdy nebude dosaženo. Je pravděpodobné, že při již dnes vysoké penetraci trhu dojde postupně ke zpomalení přírustku nových klientů avšak hranici 4 mil bych viděl v horizonto dalších let jako reálnou.

Prozatím bylo penzijní připojištění charakteristické vyšším věkem svých klientů. Dalším problémem byly relativně nižší příspěvky účastníků. Došlo v těchto zásadních věcech k zlepšení?
Ke zlepšení dochází zejména pokud jde o věkovou stukturu účastníků, tím jak se do spoření zapojují ve větší míře i mladší věkové skupiny. Průměrná úložka se však zvyšuje jen velmi pomalu, což mimojiné sopuvisí právě i s rostoucím počtem mladých účastníků. Jinak je třeba vzít v úvahu, že státní příspěvek nebyl valorizován prakticky od založení systému (s vyjímkou zrušení jeho poklesu po 2 letech  od roku 2000) a tudíž se nelze divit, že se občané chovají pragmaticky a ukládají si jen tolik kolik považují za nejefektivnější z hlediska jejich individuálního výnosu.

Penzijní fondy již začaly zveřejňovat připisované výnosy za rok 2005. Prozatím se pohybují kolem 4 % a překonávají výsledky roku 2004. Čím byste zdůvodnil toto zvýšení?
Rok 2005 byl velmi příznivý z hlediska vývoje kapitálového trhu. Zejména akciová část našich portfolií zažila opět výrazný růst tržní hodnoty. Penzijní fondy také dále optimalizují svůj provoz a snižují tak relativně své náklady.

Výsledky prvního čtvrtletí letošního roku ale již tak optimistické nejsou a naznačují, že bychom se v roce 2006 nemuseli dočkat příliš vysokého procenta zhodnocení. Jaký je důvod tohoto vývoje? Jaké jsou vaše odhady budoucího zhodnocení?
V I. čtvrtletí došlo k poklesu výnosů zejména u dluhopisové části portfolia vzhledem k očekávání budoucího růstu základních sazeb ČNB. Stejně tak se zastavil rychlý růst akciových trhů. Po propadu burzy v květnu t.r. a přetrvávající nejistotě ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb je dnes opravdu obtížné předvídat celoroční výsledek. Nicméně nebyl bych příliš velkým pesimistou myslím, že nakonec výsledky nebudou příliš odlišné od vývoje v posledních dvou letech.

Na Slovensku existuje možnost volby investiční strategie podle postoje klienta k riziku. Myslíte si, že by tato možnost volby přispěla k atraktivitě produktu i v České republice?
Rozhodně by přispěla, vyžaduje to však aby MF konečně předložilo zásadní novelu našeho zákona, která by vedla k formálnímu oddělení majetku akcionářů od majetku účastníků, zrušila povinnou garanci kladného výnosu na roční bázi a tím umožnila nabízet i další méně konzervativní investiční strategie.

Novela zákona o daních z příjmů přinesla i změnu ohledně nutnosti dodanit uplatněné daňové úlevy při předčasné výpovědi smlouvy o penzijním připojištění. Jak jste přijali tento krok zákonodárců?
Jako logický krok, který více odpovídá účelu našeho produktu, než tomu bylo doposud.

Nechystají se další legislativní změny? Zůstane státní podpora ve stejné výši i v případě změny vládních stran?
Počkejme si na povolební sestavování koalic a pak jistě přijde čas i na další změny, tak aby náš systém byl jěště atraktivnější a stabilnější.

Penzijní připojištění je produkt, který patří mezi oblíbené zaměstnanecké výhody. Vidíte v tomto směru další potenciál na trhu?
Určitě ano, dnes dostáva příspěvek zaměstnavatele k penzijnímu připojištění cca 850.000 klientů. Zaměstnanců v naši zemi je přes 3,5 mil, takže prostor je zde stále ještě značný.

A jak je to v případě státních zaměstnanců? Je obvyklé, že i tito zaměstnanci dostávají příspěvek zaměstnavatele?
Hovořil bych spíše o zaměstnancích placených z veřejných rozpočtů. V organizacích, které tvoří FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb) je možno tento využít na příspěvek do penzijního připojištění, a také se tak mnohnde děje. Nicméně u typicky státních zaměstnanců toto zatím není příliš časté. jistě to souvisí i s doposud nejasným osudem zákona o statní službě

A teď z trochu jiného soudku. V loňském roce působila skupina kolem Vladimíra Bezděka, která se snažila kvantifikovat návrhy důchodové reformy jednotlivých politických stran. Snahou této skupiny bylo připravit podklady pro budoucí reformu. Podklady jsou hotové, ovšem dialog politických stran zatím probíhá spíš jako přestřelka a obhajování vlastních myšlenek. Myslíte si, že se po volbách konečně dočkáme komplexní reformy?
Pevně v to doufám. V opačném případě se budou naši politici chovat krajně nezodpovědně.

V současné době asi všichni tušíme, že vládnout bude koalice stran. Je možná domluva uvnitř koalice? Jak dlouho si myslíte, že bude tento nepopulární politický krok odsouván do pozadí politických reforem?
Už práce Bezděkovy komise ukázala, že rozdíly mezi některými politickými návrhy nejsou propastné a myslím, že jistý náznak vůle ke kompromis projevily témeř všechny politické strany.

K jakému návrhu penzijní reformy se připojujete vy? Z jakého důvodu?
Můj osobně preferovaný návrh by byl návrh, který jsme připravili s kolegy v ING a který je založen na dvou povinných pilířích I. PAYG a II. FF – povinné soukromé spoření, s tím, že v I. pilíři se jedná o rovný důchod podle počtu dětí. Ve II. pilíři pak lze uplatnit slevu na povinném příspěvku do fondu v době ekonomické závislosti dětí (25% sazby za každé vyživované dítě).

Na konec se vás ještě zeptám na současný trend zvyšování koncentrace trhu. Myslíte si, že bude pokračovat i do budoucna?
Myslím, že jsme téměř na jeho konci. Po akvizi dvou posledních původně podnikově založených fondů do rukou ČSOB, fakticky trh ovláda 6 velkých renomovaných finančních skupin. Jistě nelze ani do budoucna vyloučit další pohyb v tomto směru ale spíše pouze v souvislosti, že by došlo k prodejům či fúzím celých finančních skupin a v tomto rámci by se to asi dotklo i penzijních fondů. Jinak si myslím, že už máme koncentraci trhu za sebou.

Děkuji za rozhovor
Nadja Fehimovič, Finance.cz

Jiří Rusnok se narodil roku 1960 v Ostravě. Absolvoval Národohospodářskou fakultu pražské VŠE. Pracoval v oblasti makroekonomické a sociální politiky na Státní plánovací komisi a na Federálním ministerstvu pro strategické plánování. Krátce též na Federálním ministerstvu práce a sociálních věcí. Od roku 1992 do roku 1998 byl ekonomickým poradcem Českomoravské konfederace odborových svazů. Od srpna 1998 pracoval jako náměstek ministra práce a sociálních věcí. V dubnu 2001 byl jmenován ministrem financí ČR. Od července 2002 po parlamentních volbách se stal poslancem PSP ČR a byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu ČR. Politiku opustil v březnu 2003 a od května téhož roku pracuje ve společnosti ING. Od 27.1.2005 rovněž zastává pozici prezidenta Asociace penzijních fondů ČR.