Ministerstvo financí, které novelu vypracovalo, v návrhu počítá s tím, že se ve všech oblastech bude při tvorbě rezerv postupovat stejně a nebudou to upravovat různé normy, například horní zákon či atomový zákon. U některých typů firem platí totiž specifické úpravy. Například doly si dělají rezervy pro případy ekologických katastrof, banky zase pro případné řešení špatných úvěrů. Novela řeší i otázky ochrany rezerv před konkurzem a dalšími riziky. Upravuje i možnost bezpečného zhodnocování rezerv prostřednictvím investic do státních dluhopisů.
Novelu zákona v březnu vrátil sněmovně s pozměňovacím návrhem Senát. Členy horní komory vedla ke změně snaha, aby všechny peníze uložené do rezerv byly použity na účely, kvůli nimž fondy vznikly. Novela v podobě postoupené sněmovnou to podle nich v některých případech umožňovala.
Sněmovna však podle tiskového mluvčího MF Jaroslava Růžka pozměňovací návrh Senátu odmítla a napodruhé zákon schválila v původní verzi. Prezident jej podepsal 4. května.