Zadluženost roste, banky vydělávají

Zprávu o finanční stabilitě vydává ČNB v tomto čase pravidelně každý rok. V rámci České republiky jde o jediný dokument, který se komplexně zabývá fungováním celého finančního sektoru včetně jeho vazeb a propojení s širším ekonomickým prostředím. Pokud vás zajímá celý cca stostránkový dokument, je možné si ho přečíst na webových stránkách České národní banky. My se v dnešním článku zaměříme na bankovní sektor a pokusíme se interpretovat ty nejdůležitější informace v dokumentu obsažené.

Rostoucí, ale zdravá zadluženost českých domácností
Nejprve pár čísel, které ze Zprávy vyplývají. Úvěrová emise bank působících v ČR na konci roku 2005 dosáhla 1.179 mld. Kč. Podíl bankovních úvěrů na HDP v roce 2005 po mírném poklesu v roce 2004 vzrostl o 3,7% na 40,2%. V mezinárodním srovnání je celková úvěrová emise bank vyšší než v některých sousedních zemích (Polsko, Slovensko), je však stále pod úrovní EU. Úvěry na konci roku 2005 představovaly 38,7% celkových aktiv. Růst úvěrů o 16,7% za rok 2005 představuje meziroční akceleraci o více než 10% a koresponduje s příznivým vývojem makroekonomických ukazatelů. Na zvýšení se podílelo především obyvatelstvo 57% a podniková sféra 39%. Potenciál růstu je ve srovnání se západoevropskými ekonomikami značný. Jediným sektorem, jehož přímá zadluženost vůči bankám v ČR se v roce 2005 snížila byl sektor vládní.

Banky se intenzivně zaměřovaly především na sektor obyvatelstva. Nízké úrokové sazby, ekonomický růst, vyšší zaměstnanost a růst disponibilních příjmů vytvářely podle ekonomů ČNB příznivé podmínky pro zadlužování domácností. Růst úvěrů poskytnutých bankami soukromému sektoru v roce 2005 tak v souladu s příznivým vývojem makroekonomického prostředí akceleroval.  Pokračoval rovněž trend zlepšování kvality úvěrů. Plné dvě třetiny úvěrů poskytnutých domácnostem tvoří úvěry hypoteční a Češi se tak zadlužují hlavně kvůli pořízení bydlení. Dá se tedy říci, že zadluženost českých domácností má zdravý základ. Zvýšení jejich zadlužení je přesto stále nižší než přírůstek finančních aktiv domácností. Bankovní půjčky domácnostem v ČR připadající na jednoho obyvatele dosahují obdobně jako v některých jiných nových členských zemích, i přes současný rychlý růst, jen zhruba 10% průměru EU.

Rostoucí zadluženost domácností se začíná projevovat, navzdory nízkým úrokovým sazbám, ve zvyšování podílu úrokových výdajů domácností na jejich disponibilním příjmu. Nově provedená analýza rodinných účtů naznačila, že zadlužení se v uplynulých letech koncentrovalo především do vysokopříjmových skupin domácností. Nyní se ovšem začíná zvyšovat i zadluženost nízkopříjmových domácností. U některých z nich relativně vysoké splátky úvěrů omezují ostatní výdaje a schopnost tvorby úspor, čímž mohou dostat do potíží se splácením svých úvěrů. Pokračuje značný růst počtu exekucí, které představují rychlou a poměrně efektivní cestu vymožení menších dluhů domácností. Podíl ohrožených úvěrů na celkových nebankovních klientských úvěrech ke konci roku 2005 činil 4,1%. Meziročně došlo ke snížení o 0,8%. Současně ohrožené úvěry mírně klesly i v absolutním vyjádření, což je jistě pozitivní. 

Rekordní zisky bank
Bankovní sektor byl v roce 2005 již počtvrté za sebou vysoce ziskový, což se pozitivně projevilo nejen na stabilitě vlastního bankovního sektoru jako celku, ale rovněž stabilitě celého finančního sektoru. Bankám to umožnilo vytvoření polštáře na krytí rizik. Čistý zisk po zdanění dosáhl 39,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 20%. Skupina tři největších bank (ČSOB, ČS, Komerční banka) vytvořila 69% čistého zisku. Podíl těchto bank na tvorbě čistého zisku je o 13 procentních bodů vyšší než odpovídá jejich podílu na celkové bilanční sumě bankovního sektoru. Z celkového počtu 36 bank bylo 6 jen bank ztrátových. Ve struktuře zisku z finanční činnosti hrají stále významnější roli zisk z úroků, který se na výnosech podílel 59% a zisk z poplatků, kde podíl činil 29%.

Nárůst zisku z poplatků a provizí se oproti roku 2004 o něco snížil. Rostl o 1,6% (v roce 2004 o 18,9%), což může být i důsledkem diskuze jež se v loňském roce kolem výše a transparentnosti poplatků účtovaných bankami  rozvířila. Podstatnou část této složky zisku tvoří poplatky účtované v rámci platebního styku 58%, podíl poplatků z úvěrové činnosti již druhým rokem poklesl, za rok 2005 na necelých 19%.

Přestože byl, jak jsme uvedli výše, podíl úrokového zisku  na zisku bank z finančních činností celých 59%, byl podle ČNB v rámci zemí EU nejmenší. To dle názoru bankovních expertů koresponduje s dosud malým zastoupením úvěrů na celkových aktivech a současnými nízkými úrokovými sazbami. Při stanovení výše úroků a poplatků hraje u úvěrových produktů kromě situace na trhu a bonity klienta významnou roli rovněž konkurenční struktura v daném segmentu trhu.

Výsledná dobrá rentabilita bank v ČR závisí do značné míry na jejich schopnosti efektivně využívat zdroje. Nejlépe to dokládá vývoj provozních nákladů vztažených k zisku z finanční činnosti (cost-income ratio). V roce 2004 se český konsolidovaný bankovní sektor s hodnotou ukazatele provozní náklady/zisk z finanční činnosti 62,6 % pohyboval o 3,2 procentní body nad evropským průměrem. Banky působící v ČR dosahují velmi dobré efektivity rovněž v rámci mezinárodně působících bankovních skupin, jichž jsou členy. Banky ovšem dále usilují o zvýšení své efektivnosti, a tím i o růst rentability. Snaží se o to hlavně prostřednictvím posílení kanálů přímého bankovnictví. V objemech transakcí využívajících některý z kanálů elektronického bankovnictví je na prvním místě internetové bankovnictví s více než 5,6 mld. Kč převedenými v roce 2005, což byl trojnásobek roku 2004.

Závěr:
Z výše zmíněného textu vyplývá, že ač zadluženost českých domácností roste, má její růst zdravé základy a poměrně velký prostor k dalšímu růstu. Se zadluženosti poroste i zisk bank z úroků. Vzhledem k současné velké ziskovosti bank působících v ČR a snahou o větší efektivitu (snížení nákladů) zde tedy jednoznačně vzniká prostor ke snížení poplatků. Banky tak mohou vyslyšet volání veřejnosti a ministerstva financí. Zda se tak stane, či spíš nestane, můžeme jen spekulovat, ale banky se snadno části svého zisku zbavovat nebudou.