Domácnosti vnímají svou finanční situaci nejlépe od roku 1996 a na spotřebu vynakládají stále více. Téměř polovina lidí pokládá současné příjmy své domácnosti za podprůměrné. Vyplývá to z průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění, podle kterého jako průměrné hodnotí své příjmy více než třetina občanů. K příjmově nadprůměrné skupině se hlásí 13 procent domácností. Více než polovina lidí (57 %) se domnívá, že žije na úrovni průměrného standardu. Téměř
stejné množství lidí podle průzkumu nemá zatím obavy z chudoby.Zajímavým zjištěním výzkumu bylo, že ve srovnání s předchozím rokem poklesl počet domácností, které žijí skromně, šetří i na běžných věcech (o 7 %). Naopak vzrostl počet rodin, které se nemusí s ohledem na své příjmy příliš omezovat ve spotřebě standardních potřeb. Průzkum naznačuje, že naposledy se stejně dobře cítily rodiny před čtyřmi roky, kdy svoji životní úroveň jako průměrnou hodnotilo něco přes polovinu dotázaných.
Analytik Conseq Fina
nce Petr Zahradník poukazuje na to, že zlepšený pocit domácností souvisí s růstem reálných mezd. Ke zlepšení příjmů došlo především v loňském roce, kdy "kupní síla" výdělků vzrostla v průměru o 6 procent. Příznivý trend pokračuje i letos, za první čtvrtletí mzdy stouply reálně o 3 procenta. To se samozřejmě projevilo v maloobchodu a službách obyvatelstvu (v květnu o 8,4 %)."Namístě je dodat, že mzdy tvoří přibližně jednu polovinu příjmů. Ve skupině jiných příjmů byl nárůst ještě větší," uvedl Zahradník, který však pokazuje na to, že se rozvíjejí zejména služby nižší cenové kategorie. Současně však zdůraznil, že lidé dávají až o čtvrtinu více za služby mobilních operátorů. "Otázkou je struktura spotřeby domácností. Vzkvétají tržby second handů, tržnic, pou
ličních prodejů, zatímco cenově tak kvalitativně nadstandardní služby v kamenných obchodech takový růst nezaznamenávají," dodal.Zlepšení celkového pocitu v rodinách odpovídá i údajům o zvýšených tržbách za potraviny, telekomunikace, restaurační a některé zbytné služby apod. Podle Zahradníka však nelze měřit vývoj životní úrovně lidí jen mírou jejich spotřeby. "Životní úroveň by se měla posuzovat i podle jiných, těžko kvantifikovatelných věcí. Pokud někteří respondenti ztotožňují svoji životní úroveň pouze
s tím, co spotřebovávají, tak se podle mne velmi ochuzují," dodal Zahradník.Nejčastěji svoji životní úroveň za dobrou označovali příznivci ODS a po nich voliči Unie svobody. Nejvíce si na svoji životní úroveň stěžují příznivci komunistů, z nichž si údajně žije dobře pouze jedno procento. Z příznivců vládní sociální demokracie se má dobře údajně jen každý desátý.
Zdroj: HN z 21. 07. 2000