Debata ukázala zásadní rozdíl názorů na aplikaci kritérií pro zavedení eura mezi starými a novými členskými státy. Nynější členové eurozóny hájili strnulé uplatňování pravidel, zatímco ti, kdo se na vstup chystají, žádali o zohlednění svých zvláštních podmínek a uplatnění větší pružnosti při rozhodování.
"Staré země říkaly, jak jim je líto, že Litva neprošla, protože nesplnila kritéria, která jsou jasná. Osm nových zemí (bez Malty a Kypru) říkalo, že jim aplikace kritérií připadá nesrozumitelná, neodpovídá ekonomické logice a není fér," shrnul pro ČTK diskusi náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Ve svém vystoupení na schůzi mimo jiné podotkl, že je chybné zcela mechanicky uplatňovat předepsaná hlediska, schválená ještě před vznikem eurozóny, na malé země s rychlým hospodářským růstem, které jsou stejně zcela napojeny na euro a nemají vlastní měnovou politiku. "Nové členské státy jsou ekonomicky dosti odlišné od těch, které eurozónu zakládaly. Na to by se měl brát ohled," řekl ČTK.
Litvě se podle hodnocení Evropské komise a Evropské centrální banky podařilo splnit všechny podmínky pro přijetí eura kromě inflačního kritéria. Litevský růst cen činil za posledních 12 měsíců 2,7 procenta, zatímco referenční hodnota činila 2,6 procenta.
Byla vypočítána podle pravidel jako průměr tří zemí EU, které vykázaly v daném období nejnižší inflaci. Byly to Finsko, Británie a Polsko, tedy státy, z nichž dva posledně jmenované nejsou v eurozóně ani v režimu tzv. měnového výboru, a mohou tedy svou inflaci ovlivňovat.
Litevský ministr financí a úřadující premiér Zigmantas Balticys měl radost, že se alespoň podařilo prosadit pokyn Evropské komisi a ECB, aby do podzimu zpracovaly výklad pravidel pro vyhodnocování inflačního kritéria, které zjevně vyvolává nesoulad. Tehdy se také Vilnius podle jeho slov rozhodne, zda znovu požádá o vstup do eurozóny od 1. ledna 2008, nebo termín o rok odsune.
Nové členské státy včetně ČR poukazovaly na širší politický význam rozhodování o Litvě. Namítaly, že země eurozóny schválily loni revizi Paktu stability a růstu, kterým se samy řídí, aby pružněji zohledňoval ekonomický vývoj; stejně by se měla tedy přehodnotit i maastrichtská kritéria, jejichž splnění je podmínkou vstupu do eurozóny. Považují tedy případ Litvy za precedens a hodlají o změny dál usilovat.
Prouza upozornil, že staré země EU možná i vědomě brzdí rychlé rozšíření eurozóny, neboť podle současných pravidel se má změnit systém hlasování v Evropské centrální bance, jakmile počet zemí používajících euro překročí 15. "Nemají pro takový případ mechanismus fungování," podotkl. Usoudil, že nové dynamické státy by v ECB prosazovaly jinou politiku než pomalu rostoucí ekonomiky, které dnes v eurozóně převládají.
"Jsme zde svědky problému velikých rozdílů v rozšířené Evropské unii. Dokud bylo 15 zemí, byly si ekonomicky podobné a mohly čekat, že je Řecko či Portugalsko doženou. Dnes jsou rozdíly podstatně výraznější, a to vyvolává jisté napětí," uvedl Prouza.