Vaníček: Věřím v pozitivní dlouhodobý vývoj na středoevropských trzích

Pane Vaníčku, setkáváme se v době, kdy se trend na našem kapitálovém trhu snad již obrací a akcie opět porostou. Jaký je váš pohled na současnou situaci na našem kapitálovém trhu?
Je velmi obtížné určit, zda pokles, který jsme v posledních týdnech na trzích v prakticky celém světě zaznamenali, dosáhl dna a kdy nastane fáze růstu. Faktem je, že celosvětově trhy v těchto dnech stále ještě negativně působí obavy z růstu úrokových sazeb ve Spojených státech, v eurozóně a rovněž i v souvislosti s Japonskem se hovoří o růstu úrokových sazeb. Úrokové sazby nejsou jediným důvodem poklesů kapitálových trhů. Zvýšená cena ropy má zřejmě také svůj podíl na poklesu kapitálových trhů a to především v zemích s vyšší mírou závislosti na této komoditě. V neposlední řadě vývoj směnného kurzu USD/EUR neprospívá evropským exportérům.

Dal se pokles očekávat? Mnoho investorů se nechalo zlákat minulými úspěšnými roky a nyní asi prožili zklamání.
Ve skutečnosti kapitálové trhy jako celek v posledních letech celkem výrazně posilovaly. Po růstovém období často dochází ke korekcím na trhu. Nemyslím si však, že se jedná o zásadní a dlouhodobou změnu trendu. Akciové trhy jsou určeny především pro dlouhodobé investice a tak je třeba i posuzovat jejich výsledky.

Pojďme ale konkrétně k fondům. Negativní trend se jistě projevil i u výkonnosti podílových fondů. Je to tak?
Jistě. Například index PX Pražské burzy ztratil v květnu přibližně 11% své hodnoty. Tento pokles se musel zákonitě projevit i na fondech investujících na tomto trhu v závislosti na váze jednotlivých titulů zastoupených v majetku fondu. Pro investory je situace o to složitější, že ani dluhopisové fondu nyní neprožívají zcela ideální období.

Je pak vhodné, aby drobný investor investoval přímo do akcií a dluhopisů, nebo má hledat v oblasti kolektivního investování?
Nic nebrání drobným investorům, aby využili přímých investic. Před vlastní investicí je dobré zvážit, zda znám alespoň částečně principy činnosti kapitálových trhů, mám dostatek odborných schopností k vyhodnocení jednotlivých akciových titulů, a zda budu mít i nadále dostatek času sledovat vývoj na kapitálových trzích. Pokud si investor nedokáže na tyto otázky kladně odpovědět, doporučuji využít kolektivní investování, kde tyto činnosti zabezpečují týmy zkušených odborníků.

Proč tedy ne akcie a ne dluhopis, ale spíše akciový, resp. dluhopisový fond?
Částečně jsem na tuto otázku již odpověděl. Za zmínku ještě stojí minimální objem investice, kterou je potřeba pro investování prostřednictvím podílových fondů v porovnání s přímými investicemi. Investice do podílových fondů je možné realizovat již od 500 Kč s tím, že si investor zakoupí podíl na široce diverzifikovaném portfoliu cenných papírů. K alespoň částečné diverzifikaci přímé investice je třeba použít významně vyššího objemu finančních prostředků.
 
Přesto, co říkáte, stále leží stamiliardy korun na termínovaných vkladech a běžných účtech. Proč tomu tak je? Investice do fondů se zdá být jednoduchá…
Toto téma samo o sobě by vydalo na dlouhou diskusi, na kterou bohužel nemáme prostor. Proto si dovolím upozornit pouze na z mého pohledu nejvýznamnější faktory. Těmi je obecně nízká znalost alternativních forem investování vyplývající z nižší úrovně finanční vzdělanosti, negativní zkušenosti s kolektivním investováním z 2. poloviny 90. let a značná míra konzervativnosti českých občanů. Přesto, podíváme-li se na statistická čísla z trhu podílových fondů v ČR, vidíme, že celkový objem majetku každý rok výrazně roste a ze situace v ING vím, že rychle přibývají i noví investoři.

Jaké instrumenty finančního trhu jsou přístupné i pro začínající investory? Jsou to právě podílové fondy?
K 31.3.2006 svěřili obyvatelé ČR do podílových fondů již 240 miliard Kč, což je o 58,5 miliardy více než před 12 měsíci. Z tohoto pohledu se podílové fondy jeví jako skutečně velmi atraktivní a investory využívaný finanční produkt vhodný i pro méně zkušené občany.

Jaké konkrétně. Na jaké by se obecně měl investor začátečník soustředit a které si nechat až na dobu větší zkušenosti?
Začínajícímu a méně zkušenému investorovi lze doporučit především bezpečnější druhy podílových fondů tj. fondy peněžního trhu, fondy dluhopisové a v poslední době jsou stále více vyhledávané i fondy zajištěné. Ve srovnání s těmito druhy fondů vykazují fondy akciové, hedge fondy a případně i další speciální fondy vyšší míru rizika. Investice do těchto fondů je vhodná pro zkušenějšího investora. Začínající investor by se měl nejprve seznámit se všemi riziky spojenými s investicí a opravdu pečlivě zvážit jakou část své celkové investice vloží do těchto rizikovějším podílových fondů. Hovoříme zde o zásadách snižování rizika rozložením investice do více druhů fondů. 
 
V té souvislosti ještě otázka aktivní správy fondů. Má se drobný investor snažit sledovat vývoj hodnoty fondu den co den? Má sledovat kurz, prodávat a zase vhodně nakupovat?
Nejsem toho názoru, že příliš aktivní správa fondů je vhodnou strategií pro drobného a především začínajícího investora. Pokud si drobný investor před investováním zodpoví základní otázky, které pomohou definovat jeho investiční strategii (proč chci investovat? Na jak dlouho chci investovat? Co od investice očekávám? Jaký je můj vztah k riziku?), pak není nezbytné na denní bázi sledovat hodnoty fondů. Vývoj trhů, a to zejména krátkodobý, není dostatečným důvodem ke změně zvolené investiční strategie. Přehodnotit složení portfolia investic je vhodné, pokud se změní některý ze základních předpokladů, které investor použil při určení investiční strategie.

Změna v legislativě přinesla i možnosti nových typů fondů. Seznamte nás s výhodami, ale i riziky realitních a hedge fondů.
U realitních fondů je třeba rozlišovat dva základní druhy. Na trhu se můžeme setkat se skutečně realitními fondy, tedy fondy, které nakupují do svého majetku nemovitosti. Dále na trhu působí fondy, které neinvestují přímo do nemovitostí, přesto ve svém názvu obsahují slovo "nemovitostní" nebo "realitní". Jsou to fondy zaměřené na investice do společností, které se samy v tomto prostředí pohybují (developerské, realitní nebo stavební společnosti). Druhá skupina fondů jsou čistě akciové investice se všemi klady i zápory, které k tomuto druhu fondů patří. Doporučuji se seznámit se statutem fondu, případně s prospektem fondu, aby investor věděl, do jakého fondu investuje.

Hedge fondy přinášejí vyšší míru rizika, než fondy nemovitostí, využívají různé techniky derivátů, krátkých prodejů, pákových efektů. V rámci správy hedgeových fondů se používá celá řada investičních strategií Pokud se rozhodnu, že do takového fondu chci vstoupit a chci s ním investovat, měl bych se dostatečným způsobem seznámit s jeho investiční strategií a (což je v případě těchto fondů obzvláště důležité) znát a důvěřovat správci fondu. Je vhodné tuto investici realizovat se správcem, který má v této oblasti dlouholeté zkušenosti a dosahoval alespoň průměrných výsledků. Ovšem i zde, ostatně tak jak u všech druhů podílových fondů, platí, že předchozí výsledky nejsou zárukou výsledků budoucích.

Odborníci často používají termín emerging markets. Co to přesně znamená a je Česká republika považována za tento trh?
Termín emerging markets označuje finanční trhy v zemích s rozvíjející se ekonomikou. Obvykle jde o relativně malý trh s krátkou historii - země má nízký příjem na jednoho obyvatele v porovnání s rozvinutými ekonomikami, ale má již funkční burzu cenných papírů. Přes vývoj, který Česká republika udělala od roku 1989, je stále ještě vnímána jako součást globálních emerging markets. V souvislosti s emerging markets se investoři mohou setkat se zkratku BRIC, tj. skupina velkých rozvíjejících se zemí Brazílie, Rusko Indie a Čína.

Doporučil byste investorům investici do trhů rozvíjejících se ekonomik, případně kterých trhů a kterým investorům. Začátečníkům, nebo poučeným?
Obecně rozvíjející se trhy nabízejí potenciál vyššího zhodnocení ve srovnání s rozvinutými trhy. Tento potenciál však není zadarmo. Rozvíjející trhy jsou více rizikové (měnová rizika, cenová rizika, úroková i politická rizika) a vyznačující se výrazně vyšší volatilitou. Jsou to trhy pro poučené investory, kteří dodržují zásady rozkládání rizika.

Ve srovnání se západními státy je u nás kolektivní investování teprve v plenkách. Co soudíte o informovanosti, tj. znalosti českého obyvatelstva právě o této oblasti?
Nedávno jsem měl možnost se seznámit s výsledky výzkumu finanční vzdělanosti obyvatel ČR. Respondenti přiznávají prostor pro zlepšení a co je pozitivní i zájem. Růst zájmu mohu potvrdit z praxe. ING organizuje v Praze na Smíchově v tzv. Orange House bezplatné pravidelné semináře o investování a finančních produktech a návštěvnost se udržuje dlouhodobě roste. Máme i řadu pravidelných účastníků.

Je nějaký recept, jak zvýšit investiční povědomí českého národa?
O zvyšování vzdělanosti by se měl starat školský systém. A to se podle mého názoru týká i investiční vzdělanosti. Školy by měly reagovat na požadavky a začít se aktivně podílet na výuce v této oblasti. Jsem si jistý, že stát zatím nevyužil všechny možnosti, které má k dispozici. Na druhou stranu se občany snažíme vzdělávat i my sami prostřednictvím již zmíněných seminářů, které pořádáme v Oranže House ING.

Drobný český investor je považován spíše za konzervativního. Změnil se podle vás jeho postoj k riziku během posledních několika let?
Souhlasím s vámi. Mezi českými obyvateli převládají konzervativní investoři. 65 % majetku v podílových fondech je investováno do fondů peněžního trhu a do dluhopisových. Faktem však rovněž je, že investice do akciových fondů dlouhodobě rostou. Významnou roli zde jistě sehrál fakt, že akciový trh v České republice v posledních třech letech zaznamenal opravdu nadprůměrný růst. Současná volatilita na trhu je i určitým testem investorů, jak budou na takovou situaci reagovat.

Prozraďte nám nějaký horký tip. Jaké obory a oblasti mají v nejbližší době perspektivu úspěšné investice.
To nejtěžší na konec….. Tato otázka je vždy složitá a v současné době obzvlášť. Uvést nějaký obor či oblast jako zaručený tip by mohlo být zavádějící.
Přesto a navzdory situaci na Pražské burze v průběhu května, já stále věřím v pozitivní dlouhodobý vývoj na středoevropských trzích. Fundamentálně nedošlo k žádné zásadní změně, finanční výsledky hlavních společností obchodovaných na těchto trzích jsou stále velmi kvalitní a je zde nadále prostor benefitovat na členství v Evropské unii.

Děkuji za rozhovor
Pavel Nesejt, Finance.cz

Libor Vaníček, manažer podílových fondů a retailového bankovnictví v ING. V oboru kolektivního investování pracuje již více než deset let. Od roku 1998 pracuje v ING Bank, kde byl do roku 2003 odpovědný za výkon činnosti depozitáře investičních, podílových a penzijních fondů a poskytování finančních služeb těmto společnostem. Od roku 2004 řídí oblast podílových fondů a retailového bankovnictví ING Bank v České a Slovenské republice.