ČSÚ: Největší nárůst HDP na obyvatele vykazovaly moravské kraje

V Praze čtvrtým rokem stagnuje dřívější trvalý téměř lineární růst, který se v roce 2001 ustálil mírně nad dvojnásobkem úrovně ČR. Ve Středočeském kraji po dosažení maxima na přelomu tisíciletí HDP mírně klesá. V kraji Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Pardubickém a Olomouckém začal trvalý pozvolný pokles už v polovině 90. let.

Republikový průměr HDP na obyvatel za rok 2004 činil v běžných cenách 271.000 korun na obyvatele. Praha měla 547.000 Kč, ostatní kraje se pohybovaly v pásmu od 212.000 (Olomoucký) do 254.000 (Středočeský).

Ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu, tedy předpokladů pro další hospodářský růst, ukazuje v letech 1995 až 2004 na výlučné postavení Prahy, která se značným odstupem před mimopražskými kraji vytváří největší objem fixního kapitálu. "Tvoří se tak podmínky pro další zvětšování odstupu Prahy před dalšími kraji v budoucnosti," uvádí analýza ČSÚ. Ve Středočeském, Olomouckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji byl v posledních letech mírný pokles, naopak nárůst v Libereckém kraji.

Praha má zvláštní postavení také v územních rozpočtech. Nejvíce u ní převládají rozpočtové výdaje nad příjmy, má minimální dotace vztažené na obyvatele, maximální dluhy a také kapitálové výdaje. Podobně situace, jen ne tak vyhrocená, je v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Moravskoslezský dostává do rozpočtu nejvíce dotací a má téměř vyrovnaný rozpočet.

Také v HDP na zaměstnance (produktivitě) kraluje hlavní město, kde je o polovinu vyšší hodnota než v celém státě a růst je také podstatně rychlejší. V budoucnu tak lze podle ČSÚ očekávat další rozevírání nůžek mezi Prahou a ostatními kraji. V středních Čechách je produktivita těsně nad republikovou úrovní a tempo růstu je zde podobně jako Jihočeském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Moravskoslezském v poslední době v souladu s tempem růstu v celé ČR, kde se v roce 2004 pohybovala produktivita na pracovníka nad 570.000 korunami. U ostatních krajů je tempo růstu nižší, nejnižší pak v krajích Karlovarském, Zlínském a Ústeckém.

Čistý důchod domácností je opět nejvyšší v Praze před Středočeským a Plzeňským krajem, u něhož v posledních letech dochází k poklesu úrovně. Naopak k nárůstu dochází u královéhradeckého a jihomoravského regionu. Na závěrečných místech pořadí zejména s ohledem na poslední léta jsou kraje Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský a Olomoucký.

V saldu stěhování, což je přebytek přistěhovalých nad vystěhovalými obyvateli, má Praha dvakrát vyšší tempo před Středočeským krajem, který vykazuje rovněž dvojnásobné tempo než třetí Plzeňský kraj. Na opačné straně jsou kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Karlovarský.

Největší poptávka, výstavba a počet dokončených bytů je v hlavním městě Praze, následované krajem Středočeským a Plzeňským krajem. Nejnižší je v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském.

Nejvyšší hranice čistých měsíčních příjmů poloviny všech členů domácností je v Praze, téměř třetinu nad celostátním průměrem a o čtvrtinu vyšší než v následujícím kraji Středočeském. Vyšší příjmy než průměr ČR je jen ve dvou krajích - Plzeňském a Jihočeském. Na chvostu se ocitly kraje Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský. Podíl chudých s příjmem do 4000 korun měsíčně byl pak největší v kraji Pardubickém, Ústeckém a Karlovarském. Podíl bohatých s příjmem nad 14 000 korun měsíčně byl v Praze, Středočeském a Libereckém kraji. Závěr pořadí tvoří kraje moravské a kraj Královéhradecký.