Střední a východní Evropa objevuje úvěry

V poslední době neustále slyšíme o vzrůstající oblibě spotřebitelských a hypotečních úvěrů a v souvislosti s tím i o růstu zadlužení českých domácností. Stejný a často ještě výraznější trend lze však pozorovat i v ostatních zemích střední a východní Evropy. Nerostou jen úvěry, roste celý bankovní trh. Potenciál dalšího růstu je stále obrovský, protože skoro 150 milionu lidí v tomto regionu ještě bankovních služeb nevyužívá. Vyplývá to z výzkumu, který ve východní a západní Evropě pro rakouskou Bank Austria Creditanstalt provedly čtyři renomované společnosti, zabývající se průzkumem trhu.

Rostoucí penetrace trhu bankovními produkty
Přestože míra využívání bankovních produktů v regionu neustále roste, jsou mezi jednotlivými zeměmi patrné výrazné rozdíly. Nejlépe je na tom Slovinsko, kde má obchodní vztah s bankou plných 99% lidí. Opačná je situace v Bulharsku a především v Bosně a Hercegovině, kde je to jen 37% populace. Byť počet majitelů účtů ve východní a střední Evropě stabilně roste, v porovnání se západem je v některých zemích regionu stále nízký. Zatímco v Rakousku má bankovní účet 93% lidí, v Rumunsku, Bulharsku nebo Bosně a Hercegovině je to jen 35% populace. Z nových členských zemích EU je na tom nejhůře Polsko, kde má účet v bance 48% lidí, nejlépe pak Slovinsko s 89 procenty. Nejvíce si lidé zřizovali účty v Srbsku a Černé Hoře, v roce 2001 jej mělo 38% v roce 2005 už 60% populace starší 15 let a v Rumunsku, které vzrostlo ze 16% na 35%. V České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku má účet v bance asi o 10% lidí víc než v roce 2001.

S tím jak rostl počet nově otevřených bankovních účtů, rostl i počet platebních karet. Slovinsko, kde má nyní platební kartu 89% lidí dokonce již předstihlo Rakousko, kde je to jen 78% populace. Nejméně má opět Bosna a Hercegovina, platební kartu zde vlastní pouhých 15% populace.

Úvěry zažívají boom, spořící produkty naopak útlum
Nejvýrazněji ve Střední a východní Evropě narůstá poptávka po úvěrech. Nejvíce si lidé berou menší půjčky, například na televizi nebo počítač. Hlavními příčinami tohoto trendu jsou:

• Nízký výchozí stav, kdy před pár lety mělo bankovní úvěr jen velmi málo lidí
• Prolomení psychologické bariéry, že žít na dluh není nic nenormálního
• Zvýšené zaměření lidí na spotřebu – nakupovat, užívat si dovolenou
• Zlepšení a zjednodušení podmínek bank pro poskytnutí úvěru

V počtu úvěrů má nejvýraznější růst Rumunsko, osobní půjčku zde má 16% populace starší 15 let, zatímco před čtyřmi lety jen 3%. Významný nárůst lze zaznamenat i v Chorvatsku (z 11% na 22%), Srbsku a Černé Hoře (ze 3% na 9%) a v Bulharsku (ze 3% na 7%). Kromě klasických typů osobních půjček výrazně roste i obliba kontokorentních úvěrů. Ve Slovinsku má tento typ úvěru 51% populace, v Chorvatsku 46%.

Současně se zvyšováním úvěrů klesá ve všech zemích regionu využívání spořících produktů. Lidem platy zůstávají na účtech pro každodenní spotřebu, místo aby je spořili, jako tomu bylo v minulých letech. Nejsilnější pokles byl zaznamenán v Chorvatsku (z 38% na 26%), Slovensku (z 67% na 56%) a v České republice (z 62% na 56%). Nejvíce lidí v regionu východní a střední Evropy spoří v ČR a na Slovensku (56% populace) nejméně v Srbsku a Černé Hoře (9%) a v Bosně a Hercegovině (jen 5%).

Obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ve využívání spořících produktů se odráží i ve způsobu financování plánovaných investic. V České republice, Slovinsku nebo na Slovensku lidé nákup dovolené či zdravotní péče financují více z úspor, zatímco v jihovýchodní Evropě (Srbsko, Bosna) k tomu lidé využijí spíše půjček.

Závěr:
Bankovní trh v regionu střední a východní Evropy začíná pomalu dohánět Evropu západní. Její náskok oproti některým zemím regionu je však stále značný. Banky si tento stav dobře uvědomují a snaží se tento nárůst zachytit vstupem na východoevropský bankovní trh a zlepšením nabídky finančních produktů.