"Klesající podíl výdajů na potraviny v zemích, jejichž ekonomiky zvyšují svůj výkon a životní úroveň stoupá, je prakticky pravidlem," řekl analytik Patria Finance David Marek. V zemích eurozóny jde podle něj na potraviny, nápoje a tabákové výrobky v průměru 19,3 procenta útraty domácností. Například Britové ale vynaloží za toto zboží jen 14,6 procenta svých výdajů, Rakušané 15,4 procenta a Němci 16,4 procenta. S tím, jak bude česká společnost bohatnout, lze očekávat v tuzemsku posun stejným směrem, dodal Marek.
Spotřebitelské ceny potravin byly loni proti roku 1993 vyšší asi o 36 procent. V posledních letech se přitom celkově příliš neměnily, nebo spíš klesaly. Naproti tomu reálné mzdy, tedy po odečtení růstu cen, stoupají. Loni byly ve srovnání s rokem 1989 vyšší o 40 procent, což znamená vzestup kupní síly obyvatel. Ti tak mohu víc utrácet za jiné zboží a služby, jako jsou bydlení, energie, ošacení, kultura nebo sport, uvedl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Zemědělci ale poukazují na to, že relativně levné potraviny se odvíjí z velké části od nízkých cen, které oni dostávají za svou produkci. Společná zemědělská politika Evropské unie vznikla právě proto, aby zajistila levné potraviny a farmáře podpořila mimocenovou úhradou - dotacemi, podotkl Jirovský.
Klesající podíl výdajů za potraviny podle něj ovlivnily rovněž změny v jídelníčku českých domácností. Proti roku 1990 poklesla celková konzumace masa asi o 18 procent a především se jí podstatně méně dražšího hovězího. Naopak ve spotřebě levnějšího drůbežího se Češi dostali nad evropský průměr.
Přes nárůst v posledních letech je proti roku 1990 také stále nižší spotřeba mléčných výrobků, a to asi o sedm procent. Právě živočišné produkty jsou přitom nejdražší složkou potravy, podotkl Jirovský.
Spotřeba obilovin zůstává zhruba stejná.